výsady klášteru žďárskému, usuzuje se často z toho, že bylo tehdy Nové Město majetkem klášterským, ba (ježto neznáme zatím starší zprávy), že bylo někdy v té době žďárským klášterem založeno. Pro domněnku tuto není věcného důvodu,17) neboť před Novým Městem ležely osady (na př. Slavkovice, Radňovice, Jiříkovice), které dostal již jako takové klášter žďárský dříve od pánů z Lichtenburka a ti tento majetek nabyli, jak z listin výslovně vysvítá,18) od Elišky, dcery Přibyslava z Křižanova, sestry Eufemie, manželky Bočka, zakladatele žďárského kláštera. Páni z Lichtenburka a z Lipé byl snad tehdy jeden rod na různých sídlech. Alespoň z potvrzení Jindřicha z Lipé z roku 1322 lze souditi, že byl přímým dědicem Smila a otce jeho Gerharda, syna Bočkova.19) Z rekonstrukce jasně vysvitne, že tyto rody kraj kolonisovaly20) a že právě z kolonisace vyplývaly jim takové příjmy, které jim umožňovaly i bohaté dary klášterům, a že tato první část panství novoměstského byla kolonisována poč. XIII. st.

S ní splyne při rekonstrukci v této nej starší době společenstvím majitelů a' kolonisátorů i druhá část osad, křižanovská, neboť i tady dospějeme až k rozdělení křižanovského majetku Bočkova mezi syna Gerharda (t. zv. polovice lomnická) a dceru Anežku (polovice klášterská). Ač nej starší výslovné zprávy máme o těchto osadách jako o majetku křižanovském teprve z první polovice XIV. st.,21) přec mohli bychom je považovati snad ještě za poněkud starší, než osady skupiny první, protože kolonisace podle všeho postupovala tu od jihu k severu.22)

U třetí a čtvrté skupiny osad shledáme se s jiným, stejně bohatým rodem kolonisatorů: pány z Medlova-Pernštejna. V tomto případě je historická rekonstrukce zvláště zajímavá, protože nám objasňuje zdánlivé nesrovnalosti a záhady tohoto rodu. Ale ač jde při ní o větší část novoměstského panství, je toto přec jen posledním výběžkem velké kolonisace, vycházející také od jihu (od Doubravníka) a postupující k severu a sev.-záp.

10) C. D. IV. 404. — Není ovšem asi pochybnosti, že Bočkonov, o němž' se zmiňuje listina biskupa .Bruno z r. 1267, je totožným s Novým Městem neho starším Mnichovem. Boček odkázal klášteru desátky v okolí této osady nejen z majetku klášterního, ale i z majetku svého a proto vidíme v r. 1397 spory o tyto desátky. (C. D. XII. 358.)

") Ještě méně důvodů je ovšem pro domněnku, že by tu byli někdy horníci jihlavští a podíváme-li se na mapu z r. 1741 (obr. 20) poznáme, že ony „starodávné haldy strusek" u Dlouhého, které mají to hlavně dokumen-tovati, jsou hodně novějšího původu. Viz též osada Dlouhé.

18) C. D. III. 331, 370, IV. 28.

"j C. D. VI. 151... Nos, qui primus de nostra genealogia predictis do-minis ex diuina promocione bonis successimus ...

20) Odůvodňuje to domněnku, vyslovenou o kolonisaci okolí novoměstského ve sbírce Moravské urbare I. str. 125 a d.

21) C. D. VI. 345, X. 80.

22) Z listin v C. D. II. 358 je zřejmo, že v okolí Křižanova byly již r. 1239 osady.