již svobodní strážci pomezního hvozdu a přechodu. Prvním ko-lonisátorem kraje bylo tudíž biskupství olomúcké. Kolonisace jeho však asi hlouběji nezasáhla, neboť když r. 1208 vyměňuje si toto území biskup Robert ,se Štěpánem z Medlova,24) uvádějí se jen dvě osady, které byly jistě na pokraji hvozdu: Doubrav-ník a Dragník. Štěpán založil v převzatém Doubravníku brzy klášter, ale sám asi, jelikož měl lepší statky v jižní Moravě, se o získané území mnoho nestaral.25) Zato synové jeho: Vojtěch, Jimram a Štěpán ujali se čile kolonisování (jména některých osad dosud na ně připomínají) a stali se zakladateli pobočných krajových šlechtických rodů, nazvaných podle hradů, jež založili: de Lapide (z Kamene, Zubštejna), z Pernštejna a z Ungers-berka.20)

Z osad této části panství novoměstského známe nej starší zprávu o Zubří z r. 1247, kdy po prvé zove se Štěpán ze Zubří.27) Bylo by tedy Zubří jednou z nej starších osad panství novoměstského, která vznikla asi nedlouho před touto dobou. Domněnka tato byla by zcela odůvodněná, neboť byla tu jistě nějaká příčinná souvislost, když také v bezprostředním sousedství vznikala asi současně osada Mnichov-Nové Město. Ač neznáme zatím zpráv o vzniku dalších obcí, lze přec za to míti, že celé toto okolí se brzy za sebou kolonisovalo. R. 1348 nacházíme již ze známých osad jako příslušenství hradu Kamene z tohoto okolí vedle Zubří i Pohledec, Studnice, Rokytno a Medlov, jež vesměs vznikly asi v druhé polovici XIII. st.28) Jen o dvou neznáme výslovné starší zprávy: Maršovicích a Olešné. Že by tyto osady byly povstaly tak pozdě, je (zvláště u Olešné) pravdě nepodobno a musíme spíše předpokládati, že byly časem přezvány,29) což, jak jsme již poznali, nebyl tehdy případ vzácný. Protože se zde stýkala území dvou kolonisátorů, bude třeba nejprve zjistili, na kterém z nich se osady tyto mají hledati. Že to nebylo území novoměstské, lze důvodně souditi z toho, že osady patřily ke statku bystrickému dříve, než Vilém z Pernštejna stateček novoměstský přikoupil.30)