str. 98
rozklad postupem do další minulosti se stává ještě zřetelnějším. Obraz se nám hned zase značně změní uvážíme-li, že ten velký věnec kopanin kol dokola byl ještě před necelým dalším stoletím lesem. Oproti dřívějším mladším osadám bude nám snad nápadný rozdíl, spočívající v tom, že u těchto starších osad neobklopuje hlavní část vlastních pozemků příslušné stavení.34) Nesmíme však zapomenouti, že tento elaborát je vlastně základem zajímavé pozemkové úpravy, při níž vrchnost utvořila stejnoměrné hospodářské celky se stejnými povinnostmi a snažila se umožniti tehdy obvyklé trojpolní hospodaření tím, že vlastně provedla opak toho, čeho dnes dosahujeme zcelováním pozemků, totiž že celek jednoho majitele rozdělila na menší části různých majitelů.
U obce Křídel jeví se nám to v teresiánském katastru35) tak, že 550 měřic rolí je rozděleno tím způsobem, že rychtě bylo přiděleno 122 měřic polí a luk na 3 dvouspřežné fůry sena a půl fůry otavy, 12 sedlákům stejně po 33 měřicích rolí a luk na 1 3/4 dvouspřežné fůry sena a čtvrt fůry otavy, 4 čtvrtníkům po 8 měřicích rolí a luk na 1 1/8 dvouspřežní fůru sena, obci pak 8 měřic pastvin a louka Bejkovice na dvouspřežní fůru sena i otavy. Všechny domy měly zahrady a to rychta na 6 achtelů, 1 sedlák na 2, ostatních 11 po 1 achteli, 4 čtvrtníci po půl achteli a obec Vejhon na achtel. Největší části pozemků, a to rolí v tratích Na horách, Za vej vozem, Na vrších, Za nivou a Pod smrčinou, a luk Pode vsí, Pod smrčinou, Pod vrchy a Křovatka rozděleny na menší částky a připojeny ke každému domu.
To je ovšem stav v katastru, který ani dost málo neodpovídá stavu skutečnému, znázorněnému na mapě. Podle toho bylo ve skutečnosti selských rolí 1450 měřic a 4 achtele, luk 256 měřic 4 achtele a pastvin 82 měřice 3 achtele, tedy téměř třikrát tolik, než v katastru. Neměl tedy sedlák po 33 měřicích polí, nýbrž ve skutečnosti po 94 měřicích a 16 měřicích luk a chałupnik (čtvrtník) po 23 měřicích rolí a 4 měř. luk.
Zajímavo je sledovati, jak povstal stav katastrální. Odměřily se nejprve pozemky nejbližší, t. zv. lánské, totiž tolik rolí, kolik'jich zjistily r. 1675 visitační komise, jakož i mezi nimi se nacházející louky (zde tedy 540 měřic), které se rozdělily na stejnoměrné okrouhlé celky (zde 1 se 122 měř., 12 po 33 měř. a 4 po 8 měř., celkem 550 měř.), pak se odměřila celá selská půda (zde 1450 měř. 4 achtele rolí, 256 měř. 4 achtele luk a 82 měř. 3 achtele pastvin) a rozdíl (zde 900 měř. 4 achtele rolí, 256
34) Zde na př. jen u čís. 1.
35) Obec se tehdy čítala mezi nejlepší zemědělské obce na panství, protože sklizen v průměrných letech dávala dvojnásobnou setbu, orání nebylo tak namáhavé, jedině —■ což ostatně bylo na celém panství —. nedalo se pro kamenitý spodek orati pluhy, nýbrž .pouze rádly (vrchnostenský úředník to charakterisuje slovy: „sondern man sich mit gewissen Schor-Eisen be-helfen muß"), která zabírala jen poloviční brázdu, než pluh, úhorem ponechávala se pouze třetina pozemků a žito mohlo se seti na temže poli již třetí rok a ani mrazy tu tolik neškodily.
