Je to tu prostě pozemek, z něhož se neplatila státní daň, nýbrž pouze t. zv. úrok pánu panství, nebo spíše (jako v našem případě až do vyměření) z něhož se vůbec neplatilo.37) Okolnostmi těmito vysvětlíme si různé záhady, jako na př. že docela noví osadníci mají lánské pozemky, že selské a obecní lesy neobjevují se v katastru a pod. Můžeme ovšem také konstatovati, že přidělávání selské půdy i v těchto starších obdobích dálo se bez zvláštních úmluv s vrchností, že bylo prostě mlčky trpěno.

Před zmíněnou pozemkovou úpravou bylo v obci Křídlech vedle rychty 11 celých a 1 poloviční sedlák a žádný chalupnik*) (totiž s pozemky). Selské grunty nebyly ještě stejné a pozemky tvořily větší celky, jistě kolem domu rozložené. Byly tu ovšem i jiné ještě okolnosti, které podmiňovaly podstatné změny ve tvaru obce a jejího ochozu. Byly to zvláště zbytky starého hvozdu kolem celé obce (jak nám je přibližně vyznačuje na mapce tmavší barva kopanin), které se postupně mýtily k panskému hamru a cihelně, jež v nich v obvodu obce stály (v sousedství na území obce Dlouhé stála vysoká pec, která tu měla stejný úkol). Člen rodiny majitele panství Kratzera se tu usadil na rychtě, zřídil tu pivovar a připojil k němu 115 měřic pozemků od rychty. Rychtář Matěj postavil si poblíž rychty domek a dostal k němu z dosavadních pozemků 5 měřic. Za pozdějšího majitele panství byl zase pivovar zrušen, rychta obnovena a chalupa zůstala jejím příslušenstvím. Dva selské grunty se 43 a 27 měř. pozemků v roce 1657 a 1664 spustly a povstaly z nich později menší usedlosti. Ostatní sedláci měli: 22, 43, 36, 36, 35, 35, '24, 49, 26 a 44 měřic pozemků.

Před dalšími 80 lety — roku 1587 — byl obraz osady zase jiný. Byl tu. ještě velký zbytek hvozdu s vlastním hájemstvím a orná půda rozdělena byla na: zákupní rychtu, 1/2 lán se 3 konapinami,**) 3/4, 3/8. 1/2, 5/8, 3/8 se 2 kopaninami, 1/2, 1/4 se 3 kopaninami, lán, 1/4, 3/4 s kopaninou na hranicích svrateckých a 3/4 lánu se 2 kopaninami.

Všechny tyto okolnosti jasně svědčí, že obraz osady se i ve starších obdobích častěji vývojově38) měnil a to někdy velmi podstatně, jako to bylo na př. u všech osad na panství novoměstském v roce 1741, kdy dostaly základ úplně jiné tvářnosti a možnost nového vývoje. Nemáme sice přímých zpráv o postupu a zvyklostech této nejstarší kolonisace, ale také nemáme příčiny pochybovati o tom, že to bylo obdobné, jako u koloni-