obecní lesy, které neobjevují se v katastru, protože jsou zahrnuty v kopaninách; že všechny panské dvory povstaly z půdy sedláky k plodnosti zpracované; že na panské, obecní, kostelní i selské půdě povstávaly nepoplatné (a tedy v katastru neobsazené) chaloupky podružské. Na jednotlivé význačnější doklady chci poukázati.

Z původních obcí statku novoměstského máme Petrovice, Vlachovice a Herálec. Škoda jen, že město samo bylo % tehdejší úpravy vyňato; nemáme mapy jeho pozemků, čímž stává se nám obtížnějším zjištění původní polohy nejstarší osady Mnichova.

U Petrovic (obr. 12) je patrna nějaká pozemková úprava již v XVII. stol., neboť tu proti urbáři z roku 1587 nacházíme v té době 9 sedláků, kteří mají stejně rolí po 40 měřicích, 7 po 30 a 3 po 20 měřicích, kdežto koncem XVI. stol. je ještě výměra gruntů velmi rozmanitá. Při další úpravě roku 1741 bylo utvořeno 18 sedláků po 33 měřicích katastrálních pozemků a 4 čvrtníci, kterým přiděleno po 8 měř. 2 acht. kat. rolí.

V této době se tu třetina pozemků úhořila, žito selo se na týž pozemek každý třetí rok a v průměrných letech dávala sklizeň dvojnásobný výsev. Většina sedláků měla role ve tratích: Za humny, Na vrších, U hrušky a U cihelny, ojediněle: V ouhor-nicích, K babí skále, Na vavříkovcích, U kříba, Na hádce,

V mařatkách, Nad stezkou, K votavníkům, Na příhoně a U božích muk. Louky většina V rosocháčích, ojediněle: V ouhorni-cích, Na vrších, U babí skály, Votavníky, V mařatkách, Na hádce, V pálenkách, V kopaninách, Za cihelnou, Na vejpustku, Podsedecká a Na krajinách.

Zcela jiné poměry nacházíme u osady Vlachovic (obr. 13), ač je téměř stejně stará, jako Petrovice. Také zde byla provedena pozemková úprava již v XVII. stol., neboť vedle rychty se 66 měř. a obce s 50 měř. polí je tu 8 sedláků, kteří mají stejně po 33 měř. polí a jeden se 16 měř. 4 acht. Ovšem nepatrná rozloha pozemků znemožňovala zavedení traťového hospodářství, a proto ponechala v celku starý způsob, na němž ani další úprava XVIII. stol. nemohla ze stejných důvodů mnoho změniti (přidala pouze tomu devátému sedláku pozemků také do 33 měřic). Že se nám tu zachoval starý způsob osídlení, který zcela odpovídá způsobu osídlení pozdějších století, způsobila ta okolnost, že obec byla příliš isolovaná: s jedné strany dostal panské lesy klášter žďárský, s druhé strany dostalo je město Nové Město, na třetí straně byla lesní půda příliš bažinatá, takže tam povstaly velké rybníky, a kde byla půda lepší, zabírali ji domkáři fryšavští, zakládajíce novou osadu Tři Studně, se čtvrté pak strany zabírali panské paseky osadníci rokytenští. A proto, ač osada je stará a leží v poloze celkem příznivější, zůstaly tu i hospodářské poměry až do této doby primitivní, jako u mladších horských osad: pole k žitu muselo se 5- až 6krát orati a nesčíslněkrát vláčeti; pole mu-