U Odrance (obr. 2) spatříme ještě menší výměru lánských rolí s hojnými kopaninami a proto ani dvojí pozemková úprava (XVII.. stol.: 4 grunty po 40 měř., 6 po 10 měř.; XVIII. stol. 9 gruntů po 25 měř., 1 se 6 měř., obec 4 měř. pastvin, podružská chalupa na panské půdě) nemohla v hospodářských poměrech podstatných změn způsobiti.

Křižánky (obr. 10) svým tvarem jsou osadou roztroušenou (pasekářskou), kterýžto tvar jsme u žádné ze starších osad nepozorovali; i když byly statky zcela uvolněny, přec tvořily vždy jakousi skupinku. Také původní Křižánky měly asi podobný tvar, ale prodělaly poněkud jiný vývoj, než ostatní osady. Roku 1587 bylo tu 9 menších hospodářství s nestejnou rozlohou pozemků, pět nej větších z nich však brzy zpustlo. Tuto zpustlou ves i s částí lesa ke Svratce pronajal roku 1642 pán panství skláři Janu Frydrichovi ke kolonisování a ten tu udělal z pustých statků dvůr a postavil sklárnu v Brušovci. Tím počala osada nabývati jiného tvaru, neboť přes polovic původních gruntů se dvěma třetinami pozemků splynulo se dvorem. Po smrti Frydrichově převzala vrchnost dvůr se sklárnou, zřídila znova některé grunty a postavila ještě na potoku, vytékajícím z rybníka Brušovce, hamr. Stavení obnovených gruntů nebyla však postavena na původním místě a jak ubývalo lesa, tak přibývalo kopanin a s nimi i domků. Nastala tu tedy kolonisace XVII. a XVIII, stol., při níž povstala i osada Brušovec. Úpravy pozemkové v XVII. stol. tu nebylo a také dvůr byl tehdy neosetý a bez dobytka. V XVIII. stol. utvořeni 3 sedláci po 25 měř. a dva po 3 měř. kat. rolí; obec měla Vej-hon na 2 měřice a na obecní půdě stály 3, na panské 6 domků podružských.

Podobné poměry vývojové shledáme i u dvou posledních osad: Lišného41) (obr. 3) a Kuklíka (obr. 4). Také u Lišného byl ze 3 nej větších gruntů se 126 měř. rolí utvořen panský dvůr. Tato změna zasáhla, jak vidíme, sice dosti podstatně do tvaru osady a jejího ochozu, přec však původní její podobu úplně nerozvrátila. Změnu přivodila zase teprve kolonisace XVIII, stol., která vytvořila celou novou část osady. Při úpravě tohoto století zřízeno tu 6 gruntů po 29 měř. kat. pozemků; obec měla jen 2 měř. pastvin a její lesy vidíme tudíž zase zahrnuty v kopaninách.

Zajímavý je jistě vývoj osady Vejmyslic-Kuklíka. Nepatrná rozloha (293 měř.) lánských rolí, které netvořily ani třetinu roku 1741 obdělávané selské půdy, jakož i uspořádání pozemků svědčí, že jde o osadu mladší. Pojmenování Vejmyslice nacházíme ještě všeobecně kol roku 1587, ale také již tehdy objevuje se i druhé jméno Kuklík.42) Není pochyby o tom, že