Uvážíme-li, jakým způsobem nabýval lid svých vědomostí o světě jej obklopujícím, že veškeré své zkušenosti a poznatky umělecké sbíral bezprostředním názorem, nikoliv školně, uvě-domíme-li si úzkost okruhu, v němž se lidový řemeslník pohyboval a přičteme-li k tomu jeho poddanskou závislost na světské a (duchovní vrchnosti, jež byla mu zároveň i jediným představitelem vyšší kultury — vždyť kostel byl lidu nadlouho

15. Křídlo oltáře z Velké Paludzy u Lipt. sv. Mikuláše (1753).

hlavním zdrojem krásna, — pak omluvíme nepochopení, s nímž se setkávala všude slohová forma, rozšiřovala-li se z města na venkov. Hrubne nejenom technika podání, ale mění se i tektonika ornamentu, neboť lid, tvořící expresionistický a nemající ponětí o způsobu, jakým přepisovaný tvar vznikl a co vlastně představuje, shledává v něm jen ladnou spleť čar a harmonii barev, jichž jo možno jakkoli se zmocniti bez nebezpečí, že tomuto přepisu nebude rozuměno.

A tak z amfory je konečně učiněn obrazec, v němž by se těžko dala poznati jeho prapodoba, nebýt mezistupňů tohoto