u všech stejně vyjádřenou, a jen Kristus, zvětšen vnitřní důstojností, a vedle něho jeho miláček, sv. Jan, jsou nakresleni v plném en face, tvoříce, centrum komposice. Nevadí, že není rozdílu mezi apoštoly, všichni jsou stejně dějově důležiti a proto jejich postavy jsou proměněny ve schemata. V lidové ornamentice setkali jsme se s tímto slovem při výběru předloh, jichž lid použil; zde, v malířstvi, nalézáme schema jako výsledek lidové tvorby a můžeme proto souditi, že lidová invence nedostihovala nikdy v malířství inv. v ornamentice.

14. Detail Kalvárie na kapli v Račicích.

Konečně poslední vlastností lidu, z primitivismu odvozenou, je vypravovaci prostota. Věci jako by byly jí okrášleny; vždyť vše je tak jednoduché, i zázrak, a sv. Jakubu na malovaném poprsníku kruchty v severní lodi ve Velké Paludze (obr. 10)*) se opravdu zdá, že vidí žebřík až do oblak sahající a na něm řádku andělů, a nebe je skutečně otevřeno a Hospodin v něm; krajina při tom je bezvýznamná, úplně stejná jako na sousedním výjevu s Izákem až do jediného stromku v dálce, schematisováno do krajnosti a po plošných vrstvách ustupující, avšak hlavní výjev je důležitý a proto jasný. Není možno upříti dobré stránky této primitivnosti, ať už vznikla jakkoli, a nejzvláštnější z nich je exprese podání. Vzpomeňme realismu, jímž jsou malovány barokní Kalvárie a srovnejme jej s linií a barvou, kterou je podán týž