str. 99
Tab. V. Č. 1. Džbán (č. inv. 748) baňatý s uchem. Obruba okraje hrdla vně i uvnitř je žlutá. Na hrdle žluté poloobloučky se zelenými lístky. Kol hrdla na baňaté části manganovou barvou (bledou) nápis MIHAL KOHUCIK 1777. Na baňaté části v širokém pruhu 3 stlačené ovály. V prostředním ve věnci zeleném odznaky cechu kolárskeho (žluté kolo, sekera, kladívko, pila, nebozeizy, dláto). V postranních vyrůstají žluté květy se zelenými listy z nízkého žlutého košíku. Dole pod pruhem žluté vej čité tvary, spojované se žlutými kvítky. Výška: 24-5 cm; průměr hrdla: 11-5 cm. Hnědá značka^ — Č. 2. Džbánek baňatý (č. inv. 1170). Nízké hrdlo má drobné ovály fialové s tečkami zelenými a žlutými. Na přechodu k baňaté části zelený věneček otočen, pod ním pruh s trojúhelníkovými úseky střídavě žlutými a zelenými (s polovic, květy trojlístky). Týž pás pod středním širším pruhem, ve kterém ve 4 oválových tvarech po> 1 motivu květinovém (manganovou barvou) se zelenými lístky. U dna se žlutou obrubou 'zelené zavěšené poloobloučky se žlutými kvítky. Ucho má modré točinky. Výška: 23*5 cm; průměr: 9-5 cm. Hnědá značka. — Č. 3. Džbánek (č. inv. 1112) hruškovitého tvaru, se žlutou obrubou okraje hrdla. Vně zelené arkádky, pod tím žluté a modré tečkování pod poloobloučky. Ucho má hnědou květinovou výzdobu. Na baňaté, mírně ryhované části 3 velké žluté květy sedmikrásové s rozloženými menšími květy. Nahoře a dole při středním motivu po 2 ptačích motivech. Na plášti pod uchem letopočet 1795, hnědý. Výška: 23 cm. Na dně značka hnědá, ne zcela jasná (A P). (Sobotiště?) — Č. 4. Džbánek (č. inv. 1113) baňatý; na baňaté části má píšťalové vypukliny. Hrdlo má mřížkovanou výzdobu žlutou a zelenou, a žluté polokruhové terčíky, sdružené v guirlandku. Uprostřed vpředu velký květ žluté sedmikrásy se zeleným středem a drobnými květinovými motivy okolo. Po stranách dva ptačí motivy e kvítkem v zobáčku. Po celé ploše rozloženy drobné květinové motivky. Pod
větších sbírkách pochybný. Určení značek bude postupně následovati a prosíme inferesenty, kteří mají pro přesný význam některé, značky doklady, aby je lask. publikovali. Ze stejného důvodu uvádíme i varianty značek, protože ze značky samé nelze obyčejně s určitostí souditi, je-li to pouhý variant, či různá stejnojmenná výroba, a nevíme také, pokud varianty bude lze považovati za pomůcku při ivročovám výrobků, nebo při značkách místních (na př. Modra, Stupava a pod.) při určování výrobce. Je ovšem jisto, že při psaní značky obyčejným džbánkářem. rozhodovala o jejím tvaru často jen náhoda, ale dá se také předpokládati, že značku nedělal džbánkář po celou dobu. své činnosti stejně, nebo že ji nedělal stejně otec a syn stejného jména, nebo všichni mistři v jednom výrobním místě. A nám záleží na zjištění autora kusu, neboť jen podle nich může se vědecky 1 i d o v á keramika třídí ti, a nikoli, jak se dosud děje, podle místa. Věda musí posuzovati význam autora pro tvorbu, ať pracoval ve Vyškově nebo ve Znojmě, v Modre' nebo Košolné, ą výrobna má jen podružný význam pro posouzení, pokud taková změna místa nebo dílny měla vliv na jeho tvorbu. Tak si představujeme také '.monografické' zpřaJ cování lidové keramiky. Sbírka, uspořádaná podle místa, neřekne vlastně nic.
|
|
