zcela tesařským. Teprve počátkem 19. století objevují se stoly i obarvené nebo malované a vykládané, které jsou již výrobky truhlářskými. Mají lehkou čtvercovou formu, čtyři nohy soustruhované neb hraněné, dolů zúžené s. trnoží na, 4 stranách.

Lavice byla další důležitou, nezbytnou součástí vnitřního zařízení. Vyrostla záhy z původního primitivního tvaru prosté desky, přibité k stěně a podepřené nějakým kusem dřeva neb špalku. Někde vytvořen byl v jizbě po celé délce stěny sokl1, na

Obr. 4. Stůl malovaný, zelený, se žlutým a červeným malováním z Opavska.(Č. inv. 3937.)

který se kladla deska po celé délce a podložila se libovolnými podklady. Takovéto lavice značnější šíře náležely k inventáři domku a byly rovněž určeny za místo k spánku. Původně neměly opěradel, která' se teprve později vyvinula, když počal se líčiti vnitřek. Výzdoba lavice spokojovala se zpravidla jen nějakým barevným tónem na sedacím prknu bez jakékoliv ornamentální dekorace. Květinové kytice bývaly jen nanášeny v pestrých barvách buď na plných stěnách (opěradlech) lavic neb ma vykrajovaných, úzkých lištách opěradlových, na kterých pak působivě se vyjímaly drobné vlnovky s kvítky a lístky. Tvar lavice 'dlouho zůstal nezměněný a převzat byl i do moderního inventáře selských příbytků. Jen detaily sie změnily. Lavice měla