víme, dohadujeme se, že tu za vzor sloužil obrázek z kalendáře neb nebeklíče, jejž ovšem reprodukoval z paměti a soudíce z nerovnoměrného rozvržení v ploše, ihned do malty řezal.

Na Dudákovic štítu spatřujeme v hlavním poli, vroubeném s obou stran obrubou, z čočkovitých tvarů složenou, odznaky mystérií, celý soubor předmětů symbolických, nesoucích se k tragickému dramatu Umučení, tak jak je zbožná česká duše mnohokráte procítila a zobrazovala. Kříž se Spasitelem uprostřed umístěný obklopují tu s obou stran ozářené slunce s měsícem, jež při smrti Kristově se zatmělo, dále všechny mučící nástroje, kladivo, kleště, hřeby, důtky, jimiž byl týrán, kopí skrížená s bodlem i houbou, jež octem naplněná podána žíznícímu trpiteli, žebřík, jenž sloužil při snětí s kříže. Andělé s obou stran zachycují do kalichů drahou krev Kristovu, z ran kapající a meč Šimona Petra i s Malchovým uťatým uchem a kohoutem připomínajícím nevěrnost Petrovu. Kol lebky, symbolu smrti, ovinutý had hříchu prvotního, jenž Kristovou smrtí, lebkou naznačenou, byl smyt. Dole doplněn tragický děj nádobami různých tvarů antických, obsahujícími drahé masti, aloe a myrhu, nádobu s octem, i kalich utrpení, z něhož měl piti člověk obětovaný za lid. Přidán i zámek od řetězu, jímž byl trpitel spoután, i kopí a jiné odznaky s praporem, jako standartou oddělení vojáků, jež provázelo průvod na Kalvárii.

Celá komposice tato byla původně i v barvách provedena a odlišována polychromií, jež však každým pozdějším nátěrem se měnila.

Pěkný emblém Umučení jest i ve štítu statku Tvrzických v Dolních Nakvasovicích.

Výzdoby štítů i stěnových ploch vyplňoval Bursa svými oblíbenými prvky ornamentálními, jež samy často prozrazují již jeho dílo. Nezbytné bylo paprsky ozářené boží oko v půlkruhovém, neb trojúhelníkovém poli, zakončujícím vrchol štítu domového, voluty po jeho stranách, sloupky jako prvek dělící, nesoucí římsu, někdy jen i jako prostředek dekorativní prostě visící, časté splete spirálek kol okenních výklenků, rokokové třapečky, řáděné obloučky, trojúhelníčky, čočky, andílci hlavičky, snad odlitky továrně vyrobené, srdíčka, kuželky, slunce a měsíc v srpečku i kruhu, monogramy Marie a In Hoc Signo a různé jiné prvky, přispívající k pestrému rozmarnému dojmu. Na kovárnách spatřujeme odznaky řemesla, na vesnických krčmách stůl se sklenicemi piva i kořalky a pečivem. Obrazotvornost a invence jest zde bohatá.

Vedle tiché zbožnosti vyzírá z Bursovy ornamentiky i láska k přírodě. Tu prozrazuje velmi často zvláštním a jen jemu vlastním prvkem, jejž jinde nespatříme. Je to charakteristický jeho smrček, stylisovaný stromek se šiškami, jejž umísťuje rád buď ve volné ploše beze všeho spojení, neb pokrývá jím tektonicky dřík sloupků, rámujících střední pole štítu. Smrček, u zedníků oblíbený stromek, jest tu symbolem radosti ze zdaru