nehleděl, jemu stačilo, že má práci a že je mistrem. Jako rozený duch umělecký žil životem bohémským. Vypravoval mi o něm majitel živnosti Tvrzických v Dolních Nakvasovicích. Když prý

Kahovcova živnost v Bušanovicích.

jeho otec dlouho se rozpakoval dát se do přestavby živnosti, Bursa, kamarád z mladých let, mu domlouval: „Stav jen, Františku, stav! Já ti to udělám lacino". A vzal za to pár strychů žita. Ovšem dělníky platil stavebník sám, i hmoty si opatřil.