jako 241etý a jDozemkové knihy znají ho jako majitele domu teprve od 2. února 1796. Jisto je, že magistrát jeho žádosti vyhověl 27. listopadu 1795. V roce 1798 (20. ledna) koupil si dům čís. 60 v téže ulici, v němž se zdržoval až do 24. července 1817, kdy se přestěhoval do čís. 30 v městě a pravděpodobně se vzdal toufarské živnosti. V roce 1804 dostal se do sporu s cechem, protože prodával kameninové nádobí. Magistrát však dal za pravdu jemu, cech svou stížnost prohrál (A 11). Od roku 1819 (30. května) není o něm zpráv. Patrně se vystěhoval.

Janoš Šimon, jeden z prvních toufarů, přibylých do Vyškova ze Slovenska, je dosvědčen ve Vyškově již roku 1725, kdy půjčil toufarů Martinu Martinákovi ve Vyškově 50 zl. V pozemkových knihách je zaznamenán jako majitel domu čís. 112 na předměstí od 7. listopadu 1727. Rok před tím (1. července) se oženil s Kateřinou Patermannovou z Bučovic, kde patrně před svým příchodem do Vyškova pracoval. Uveřejňuji zde část svatebního zápisu, v němž se vyskytuje jedno slovo záhadného významu, o němž se však domnívám, že nás časem přivede na stopu Janošova původu: „Copulati sunt (honestus iuvenis Simon Janosch Sokolika(?) cum honesta puella Catharina post defunct. Mathiam Patermon." Po druhé se ženil roku 1748 (27. června) s Marií Kolbabovou z Vyškova. Zemřel v době mezi 8. červencem a 11. srpnem 1750 ve Vyškově, jeho úmrtí však není v matrice zapsáno. — 24. února 1739 zemřel ve Vyškově, v městě, ve věku 78 let jiný Šimon Janoš, patrně otec uvedeného Šimona Janoše a snad též toufar.

Janoš Šimon mladší, syn toufarského mistra Šimona Janoše, narodil se ve Vyškově 25. října 1728. Toufarskému řemeslu se vyučil pravděpodobně u svého otce. V roce 1750 byl zaměstnán — v měsíci červnu — v holičské továrně na fajanse jako malíř (Srvj. K. Schirek, Die Majolika-Geschirrfabrik in Holitsch, str. 106.) Byla to patrně smrt otcova, jež jej přivedla téhož roku zpět do Vyškova, kde převzal po otci dům číslo 112 na předměstí. 26 ledna 1751 se oženil s Otilií Jahodovou, po druhé se oženil r. 1769 s Annou Marií Masaříkovou, dcerou zemřelého olomouckého toufara Jana Masaříka, jehož žena Anna se po druhé provdala za olomouckého toufara Václava S c h e r e r a. Svatební smlouva (C 1) byla sjednána 13. listopadu 1769 a je opatřena Janošovou pečetí. Šimon Janoš zemřel 9. listopadu 1780. Zanechal dluhů v ohromné výši 1135 zl. 46 kr. Když se celá pozůstalost — v tom i jeho bohatá garderoba, nábytek, nádobí fajansové a sošky a pod. — rozprodala, zbyl ještě schodek 160 zl. 16 kr. Na úhradu dluhů padlo i věno jeho> ženy (E 6).

Janoš Jan, druhý syn toufarského mistra Šimona Janoše, narodil se ve Vyškově 27. prosince 1729. Ženil se 1. června 1750 s Alžbětou Brajerovou z Vyškova. Téhož roku (12. srpna) koupil dům čís. 63 „na cihelní" a držel jej až do roku 1762, kdy koupil dům čís. 65 v téže ulici, v němž bydlil až do své smrti 21. dubna 1773.