čís. 72. a 64. v ulici „Na čihadle". Tento si ponechal. 7. února téhož roku si pak zažádal za mistrovství, jež mu bylo 14. února 1764 magistrátem přiznáno (A 1). Avšak již v roce 1767 (5. března) prodal svůj domek toufarovi Václ. Machainovi a od té doby není o něm zpráv. Patrně se vystěhoval.

Novák Jan, narodil se asi roku 1728 mimo Vyškov. V letech 1750—1755 pracoval jako modelář v holičské továrně na fajanse (srv. K. Schirek, Die Majolika-Geschirrfabrik in Holitsch, str. 121), odkud se pak vrátil do Vyškova, kde roku 1756 převzal po otci předměstský domek čís. 18, mimo ulici „Na cihelně". Jeho dva synové, Jindřich a Ferdinand, byli toufarskými tovaryši ve Vyškově. Jan Novák zemřel 24. dubna 1771 ve věku 43 let.

Paterman Jan starší pocházel z Bučovic ze staré hrnčířské rodiny. Narodil se patrně v Bučovicích asi r. 1765. Roku 1793 (26. srpna) se oženil s vdovou po 'zemřelém vyškovském toufarů Frant. Proikšovi, u něhož patrně tovaryšil, a převzal za odhadní cenu 250 zl. jeho dům č. 70 v ulici „Na cihelní". 25. září 1793 si pak podal žádost k magistrátu o přiznání měšťan, a mistrov. práva, jíž bylo vyhověno 2. října 1793 (A 6). R. 1801 byl u něho zaměstnán jako tovaryš Jan Sumičky (V.). Po druhé se oženil 27. září 1802 s Janou Brixovou z Ivančic. Svůj dům č. 70 prodal r. 1817 (4. prosince) vyškov. toufarů Isidoru Machaňovi, když si byl nějaký čas před tím (4. února) koupil dům č. 66 od Ant. Štroblíka. Avšak ani zde nezůstal, nýbrž 1. března 1824 koupil si dům č. 78, v němž také 6. ledna 1841 ve věku 76 let zemřel.

Paterman Jan ml., syn předešlého, narodil se 4. prosince 1804. Již v r. 1820 (26. července) podal si k magistrátu žádost o přiznání mistrov. a občanského práva (A 19). Na odůvodnění zde uvádí, že je synem mistrovým, že se vyučil a léta zkušené má již za sebou, že je 21 rok stár (ačkoliv měl teprve let 16), že je majitelem předměstského domu č. 12 a že cech, jak z podpisů toufarských mistrů je patrno, nejen se proti jeho přijetí nestaví, nýbrž jej doporučuje. Magistrát jeho žádosti vyhověl 28. července 1820. V tutéž dobu podával si podobnou žádost také Frant. Štroblík, syn toufarského mistra Ant. Štroblíka. Také jeho žádost byla příznivě vyřízena, ale právě tak jako Frant. Štroblík také Jan Patrman ml. nezůstal ve Vyškově, ale vypravil se r. 1822 s Fr. Štroblíkem na vandr do Rakous, aby se tam zdokonalil v práci a naučil německy; pracovali společně ve Stockerau v Dol. Rakousích. Odtud se vrátil Jan Patrman ml., povolán otcem, do Vyškova v březnu r. 1823 (B 6). A stejně jako Frant. Štroblík podává si i Jan Patrman ml. r. 1827 (19. 'září) magistrátu druhou žádost, aby mu bylo povoleno provozovati toufarskou živnost. To již byl ženat s Josefou, dcerou Jana Procházky, mlynáře z Uhřic (poblíž Bučovic). 21. září 1827 (týž den co Frant. Štroblíkovi) dostává se mu příznivého vyřízení od magistrátu (A 21). V r. 1830 (2. prosince) koupil od toufara Jiřího Fišera dům č. 67 „Na cihelní" (B 1), jejž si r. 1837 (1. března) vyměnil za dům č. 66 v téže ulici, patřící jeho bratru Josefu Patermanovi.