zván v pozem. knize vyškovské r. 1738 mistr Jan Valla (řeč. Mik) a tento název se udržuje v pramenech až do doby nejnovější a v lidu žije dodnes. Že souvisí s novokřtěnci („Wieder-t a u f e r"), jejichž fajansové výrobky jsou již počátkem 17. století v českých pramenech nazývány „toufarské nádobí" (nebo také „novokřtěn-ské nádobí"), je dnes již zcela evidentní a netřeba to zvláště do-kazovati. Slovem „toufar" vypomáhají si také latinsky psané matriky, mají-li označiti řemeslníka, jehož obor je sice příbuzný hrnčířství, přece však jen odlišný. Pak jej označí „f i g u 1 u s vulgotaufa r", ale také přímo „a m p h o r a r i u s", „a r g i 1-1 a r i u s" nebo také „a m p h o r a r u m c o n f e c ť o r" (takto je označen na př. Šimon Janoš ml. v matrice r. 1760). Také název „brüderisch Geschirrmeister" a „brüderisch Geschirrmacher" (tak označen Šimon Janoš st. v pozem. knize r. 1736 a 1739) ukazuje na novokřtěnce, kteří sebe zvali krátce „Brüder", jak jsou také nazýváni v soudobých pramenech německých, které, mluví-li o jejich fajansových pracích, nazývají je „das brüderische Geschirr" (nebo „das wiedertaufe-rische Geschirr"). Asi od 50. let 18. století se pak v německých pramenech ujímá označení „Krügelmacher" nebo také „Weissgeschirrmacher". A český „toufar" vyškovský podepisuje se na listinách vždy jako „toufar" nebo jako „toufarský mistr".3)

1. Značka Ignáce Čamka na figurální práci, představující psa na polštáři (v majetku dr. Frant. Weinera v Brně). F. P. značí Františka Prokše, který na tomto díle jako tovaryš Čam-kův spolupracoval.

2. Značka Ignáce Čamka spolu s letopočtem na talíři ze sbírky univ. prof. dr. Josefa Tvrdého v Bratislavě.

3. Značka na zadní straně sošky sv. Jana Nepom. v majetku pí. R. Tillové ve Vyškově. Značí: Šimon Janoš 1769 Mahler Wischau.

4. Značka Václ. Machaňa na džbánu z roku 1787, zhotoveném pro obec Německé Prusy, poblíž Vyškova. (Džbán je ve sbírkách Krajin, musea ve Vyškově.)

5. Značka Isidora Machaňa na džbánu z r. 1816 s Ukřižováním (ve sbírkách Krajin, musea ve Vyškově).

6. Na džbánu z r. 1799 s figurální a geometrickou výzdobou v barvách velkého ohně, bučovského rázu, je' vzadu pod uchem