tivu s prstenem. Ve versi Grim. č. 15 vede jednooký obr zbloudilé dívky na svůj zámek; dívky mu vrazí do oka „žaravý kutáč" (Súpis ПІ, 287). Vypravuje se ještě o jednookém králi Gurovi, jenž svým pohledem každého promění v kámen (Sb. mus. spol. slov. ХѴШ, 84, č. 51; Súpis I, 260). .

Málo se také vypravuje o Psohlavcích. Mučí hrdinu v strašidelném zámku, odkud má vysvoboditi zakletou princeznu (Czambel 212). Pak se o nich vypravuje ještě v pověsti, jak schytávají v lesích lidi (Sb. mus. spol. slov. XV, 124).

V pohádce B. Němcové (II, 103) — v zpracování Grim. č. 91 — jest motiv, který jinak není znám v celé střední Evropě. Okolo hrdiny běhají v podsvětí dva berani, bílý a černý. Ačkoliv princezna hrdinu varuje, uchopí tento za rohy berana černého a jest na něm zanesen do pekla. Tento motiv se opakuje v novější reprodukci téže pohádky (Podkrkonoší záp. 167, č. 79). Není ještě zcela vysvětleno, odkud měla B. Němcová tento motiv; z lidového podání jistě ne (viz Sb. filolog. V, 68 a násl.).

Pro slovenské pohádky jest příznačné, že jejich pohádkové postavy mají často maďarská jména. V starším rukopisném záznamu se jmenuje nepřemožitelný obr, obdařený i čarodějnou silou, „Vaš-barát". Toto jméno bylo přeloženo do slovenštiny — „železný mnich" — teprve v textech do tisku připravovaných (Súpis I, 254, 256, 258). Paleček se jmenuje v novější povídce ze župy Hontské „pipora Janči". Stejně se jmenuje v podáních jihoslovanských „bi-berče", velký jako zrnko pepře, kdežto v pohádkách slovenských „Hraško" (zrnko hrachu), Súpis П, 92. Vděčný nebožtík se jmenuje v jednom starším záznamu „Leveleš Marko"; v tomto záznamu jest spojena látka o vděčném nebožtíkovi s látkou o věrném příteli proměněném v kámen (Grim. K. H. M. Č. G.) (Súpis ПІ, 46).

V novější slovenské reprodukci povídky z lidové knížky o Alexandrovi a Ludvíkovi jsou jména „Lajoš", „Šándor" z maďarštiny (Czambel 339, č. 175). Z podání maďarských jsou jistě také jména „Tindirilóna" (Súpis П, 244), vedle německého „Hajnrich", a „Terzi-pilona" (Czambel 223), srv. „Tindejr-Sejp-Ilona", Etnogr. Zb. XXIX, 44, č. 5; 272, č. 39; „čarokrásna Bona" (Sklarek II, 211). Také jen ,,zlatovlas-Бепа" (Sb. mus. spol. slov. XVII, 9), nebo „Ilka" (Súpis III, 112), podobně Ilonka, (Etnogr. Zb. XXV, 8, 145) „přepěkná Iljona" (ib. 128). Ve starším záznamu se jmenuje dívka, osvobozena z moci čarodějnice, „svatá Iljena" (Súpis III, 46). Stejně tak v pohádkách maďarských „Szép Ilonka" (Sklarek I, 68, 289, č. 5), „Ilona" (Sklarek II, 30, 42). Maďarské jest asi také hrdinovo jméno „Agar Janči" (Sb. Mat. SI. ѴП, 36, č. 32), i když vypravěč slyšel povídku od svého otce, rodem od Olomouce; nebo také Gałbaśpan (ib. 7, č. 3), zakletý mladík, „půl člověk, půl čert".

Tu a tam jest místo draka čert. Obyčejně se vypravuje, že v nejzadnější, zamčené světnici jest připoutaný drak; hrdina jej osvobodí pomocí darovaného nápoje, a drak pak odnese jeho paní.

V novějším podání ze župy Novohradské jest čert (Súpis II, 48).

V jiném podání „šeredný král" (Súpis II, 33).