málo přece bytostí těch se u Slovanů vzpomíná. Významnější byla by spojitost tohoto obyčeje s kultem předků. Na Volyni na př. podávají se potraviny v boro du vkládané vlastně mrtvým nebožtíkům a na Bílé Rusi nechávají celý snop s borodou v poli pro zemřelého člena rodiny, jestliže jeho. úmrtí připadlo nedávno přede žněmi.96) Ačkoli oběti předkům v cyklu agrárních obyčejů jsou tak lákavé, když někteří badatelé hledí, ne-li přímo odvozovati vůbec původ zemědělství a pěstování kulturních plodin z uctívání předků,97) tedy alespoň uvádějí je v úzkou závislost na přízni a ochraně zemřelých, přece neposkytují sebrané doklady dostatečné base k jjředpokladu tak úzké spojitosti mezi nimi. Několik málo zpráv z území uhrofinských národností Ruska, zvláště Mordvinů, rozmnožuje sice sporé informace,08) ale i ty vzbuzují spíše domněnku, že silně rozvinutý kult zemřelých, který je příznačný pro východní Evropu nejen

o Zadušnicích, nýbrž i o vánocích99) a jiných svátcích, zasáhl svým vlivem uvedený agrární obyčej, jemuž přikládán obětní ráz a v němž předkové zaujali místo příjemců.

Výběr bytostí, kterým se obilí určuje, děje se tedy post hoc a osoby mění se a hledají dodatečně ke zvyku, který existoval již dříve. Je proto docela i pochopitelné, když racionalistické chápání, hledající důvody dobře pochopitelné, přiřkne obilí prostě živočichům v poli, křepelce, myším a pod.

Obyčej neodnésti posledního obilí s pole zachovává se ovšem i v českých krajích. Dotud známy byly příklady především při pěstování lnu, o kterém s dostatek dokladů svědčí, jak byl vžit a oblíben. Při dotrhání lnu spletly trhačky poslední nevytržená stébla ve věneček, stočily k zemi a přiložily kamenem. Je to tak zv. Helenčin věneček, který pletly na Žďársku, aby na rok len se zase urodil.100) Na Hlinecku zastrčila plečka copánek koncem do země, aby len napřesrok zase se zvedl, podle jiných přiklopí se kamenem s říkáním: „Petrolenko, Pe-trolenko, já ti pletu věneček, abys nám zas požehnala napřesrok na líneček."101) Na Pelhřimovsku nechávaly věneček

1 vděčnosti Panně Marii za dobrou úrodu102) a na Poličsku má nechati každá svobodná hrst lnu a uplésti ve vínek Panně Marii.103) Docela podobně počínaly si nejen německé piecky a