Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 197



Bože, kato skarej žžac, kab ni dakučilo žac." Snopek přináší pak téhož dne s pole domů a staví jej do kouta jizby.176) V Bory-sovském okrese též hodují ženci po svázání prvního snopku „hospodáře" na poli a stavějí jej v chatě nácestné místo, kde jej nechají do svátku „Přečisté", aby zrno z něho vyseli.176) V jiných místech téže gubernie (v okresech minském, řečickém a mozyrském) položí ženci první hrst žita stranou, večer přinesou ji domů a hospodář, pomodliv se před večeří a zažehnuv svíčku, slavnostně uloží ji za ikony. Dne 6. nebo 15. srpna dá pak toto první žito v kostele posvětiti a přidává je v nové setí.177)

V krajině nad Nidou ukládají někteří hospodáři první snop ve stodole zvlášť a odděleně mlátí, aby zrní z něho mohli použiti k setí, kdežto slámu schovávají do vánoc, kdy ji vynášejí na pole.178) Též v tulské gubernii se míchá zrní z prvního snopu do setby.179)

V kalužské gubernii závisí „sporost" obilí na tom, aby první zrní nasypalo se v truhlu s obilím. Na počátku žatvy požnou nejprve čtyři snopy, jeden z nich pak ihned odnesou domů a vymlátí, neboť první obilí, rychle požaté a vymlácené, zvyšuje sporost současné sklizně.180) Podle staré zprávy Sacharova přinášel sám hospodář první snop, nazývaný именинный, do stodoly a dělníci s písněmi ho následovali. Za časů bojarských pak vítal pán s celou rodinou první snop jako drahého hosta a uctil sedláky vínem. Snopem tím začínalo se mlácení a zrno jeho sloužilo jako léčebný prostředek pro lidi i pro dobytek, ale — hlavně — bez jeho zrna nebylo setby.181)

Na Ukrajině se též schovávají první klasy, zvané zažinka-mi, do budoucího roku, a místy přináší sedlák hrst stébel třeba ještě před žatvou domů, jakmile uzná, že jest možno začíti se želím lánu, a zastrkuje je za obrazy svatých.182)

Významné místo v nazírání lidu zaujímají první klasy žatvy rovněž ve Finsku, v Estonsku a částečně i v germánských zemích severu.

Ve Finsku přináší se též první snop na kratší nebo delší dobu do světnice, někdy jen na dobu jídla nebo přes noc.183) V Estonsku zachovávají obdobný obyčej a hospodář zavěsí první snopeček nad stolem, kde nechává jej alespoň do> vánoc, a pak odnáší do ovinu, anebo zavěsí jej pod střechou a uloží posléze v komoře. Podle jiného popisu zastrkují v Estonsku devět prvých klasů, červenou nití svázaných, za obrazy sva-


175) Zelenin: Opisanie s. 696.
176) Bystroń: Zwyczaje żniwiarskie s. 36.
177) Živaja Starina 1893 s. 284.
178) Zb. wiad. III. s. 22, IX. s. 5.
179) Etn. Obozrěnie 1912 XCIV-V. s. 101.
180) Zelenin: Opisanie s. 594.
181) Sacharov: Skazanija 7 kin. s. 44.
182) Tereščenko: Byt národa V. s. 120, 129.
183) Rantasalo: Ackerbau V. 171 n.

Předchozí   Následující