historicko-archeologických sbírek a selské síně někdejšího Zemského musea. Ředitel Fabian provedl za osm let svého působení spojení obou velikých sbírek, obohatil je novými koupěmi, ale zejména pak pečoval o fotografický archiv, jenž byl jeho láskou a jejž postavil na nový základ. Věnoval se musejní práci cele, nalézaje uspokojení ve vzrůstu musejních sbírek i obrazového materiálu. Bohužel, předčasná smrt roku 1931 ve věku, kdy mohl vykonati pro museum ještě mnoho, zabránila další činnosti..

Po jeho odchodu podstoupilo národopisné oddělení nedlouhou přechodní dobu přerodu, neboť většina všeho personálu se postupné změnila, aniž se dostalo vždy ihned náhrady. Znenáhla se však poměry ustálily, takže od r. 1934. po provedení systemisace úřednictva alespoň hlavní potřeby jsou kryty a doufáme, že po dokonaném pozemštění celého Národního musea dostane se oddělení i potřebného finančního zabezpečení, aby se mohlo rozvíjeti bez překážek, jak vyžaduje bohatá a tak rozmanitá kultura našeho lidu, jíž třeba věno-vati péči rychle a účinně, dříve než zanikne a změní se pod proudem nivelisace. Porozumění povolaných činitelů, zvláště Zemského úřadu, vzbuzuje naději, že museum bude moci rozvinouti činnost ve všech odvětvích své práce. Toliko otázka místa a vhodné budovy zůstává stále bolestnou, neboť dosavadní budova letního pavilonu hrabat KinSkých je sice ladným rámcem pro sbírky, ale příliš těsná pro ústav tak bohatý a rozvíjející se. Nedostatek místa musí být proto nahrazen vhodnou instalací tak, aby ze všech oborů byly vystaveny skutečně typické ukázky. Při tom ovšem musí se hleděti k tomu, aby Národopisné museum nebylo jen sbírkou esteticky vynikajících předmětů, nýbrž aby ukazovalo dobrý výběr dokladů ze všech oborů skutečného života, zejména aby se nezapomínalo na zaměstnání lidu. Zatím byly zcela nově upraveny tři čtvrtiny ze všech sálů. Základní postup dělení podle materiálu (stavby, kroje, obyčeje atd.) a uvnitř těchto skupin podle krajů musil, ovšem zůstati pro stísněnost místa a staré uspořádání velikých, trvale upevněných vitrín. Zásadní dělení jenom podle období má v národopise ty obtíže, že lidové práce nebývají datovány a retardace starších stilů trvá po dlouhou dobu třeba do současnosti. Rozdělení jen vzhledem ke krajům se v Československu nedoporučuje, protože rozdíly v oblastech nejsou tak veliké. Kromě toho má zavedený způsob, hledící k jednotlivým oborům, i tu výhodu, že se v něm dobře uplatňuje srovnávací hledisko i vývojový zřetel. Něco jiného by ovšem bylo, kdyby bylo lze zařizovati celou řadu skutečných interiérů obydlí a hospodářství, k nimž by se připojovaly srovnávací exposice. To však stísněnost místa v paviloně Kinských vylučuje. Právě tak přenášení skutečných budov nebylo lze dosud uskutéčniti, ale pomýšlí se na ně.

Základem musejní práce jest shromažďování materiálu, aby i vystavené kolekce vyčerpávaly veškeré typy v lidové kultuře. Při doplňování sbírek v Národopisném museu je nezbytně třeba, aby předměty byly sbírány soustavně, na exkursích a sběrných cestách zkušenými pracovníky, kteří se přičiní, aby po-