cesta na Chodsko a do jižních Čech, jež obě přinesly řadu nových objektů. V Krkonoších a v Podtatří kromě sběrné činnosti jsou soustavně měřeny a zakreslovány lidové stavby. Z Podtatří bylo přivezeno na 400 předmětů a několik set fotografii a kreseb, zejména nářadí a staveb. V některých krajích pořizovány hned mapky, ukazující rozšíření různých typů objektů a domů.

Tím způsobem získáno pro museum mnoho předmětů, ba celé jejich serie. Pozornost byla věnována zvláště všednímu životu, zaměstnání, nářadí a nábytku, jež vyžadovaly nejvíce doplnění a k nimž byly přivezeny významné doklady. Každé národopisné museum musí totiž představovati celistvou kulturu lidu a proto nelze od ní některé části oddělovaiti; museum nesmí obsahovati jen výrobky, aniž se ukáže i jak se vyrábějí, nesmí shromažďovati jen to, co lid obléká a čím se zdobí, nýbrž i jak pracuje a jak žije. Národopisné museum musi ukázati i zaměstnání lidu a jeho nářadí, neboť při práci ztrávil lid šest dní v týdnu, kol ní se otáčelo jeho bytí, v práci, v nářadí projevuje se namnoze více rázovitosti a charakteristických známek než v umělecké lidové tvorbě.

Teprve spojení nářadí a výrobku, práce a umění vytvoří celistvý obraz národopisný. Proto začali jsme v museu s doplňováním kolekcí toho druhu a tvoříme oddělení textilního nářadí s četnými ukázkami jednoduchého nářadí ze Slovenska, založili jsme oddělení pastýřství a salašnictví a shromažďujeme i nářadí polní práce.

Dalším požadavkem je, aby se práce národopisných museí neomezovala jen na předměty hmotné, nýbrž aby zachytila mnoho věcí i kresbou a obrázkem, zvláště fotografií. Úředníci musea nechť sami hledí shromažďovati doklady, snažíce se vyčerpat zajímavosti vybraných vsí, ale kromě toho nechť naváží styky s místními ústavy, fotografy atd. V Národopisném museu pražském vyžádali jsme si serie fotografií z různých krajských ústředí, navázali jsme spolupráci s Klubem fotografů-amatérů, požádali jsme vybrané a osvědčené místní pracovníky, aby pořizovali soustavně obrázky a kresby určitých oborů a vysílali jsme i fotografy a kreslíře do různých krajů. Obrazový archiv vzrostl za poslední tři léta více než o 2.500 čísel.

Musejní práci nechť doplňuje vždy i národopisný archiv, ve kterém se shromažďují jednak rukopisné záznamy, popisy, zprávy a tradice, zachycené v krajích, jednak staré doklady a dokumenty tištěné i rukopisné v originále nebo v opise. V Národopisném museu získali jsme v poslední době několik sbírek pohádkových, popisy zvyků, rozličné záznamy a tradiční zápisy z pozůstalostí národopisných pracovníků, kromě toho zahájili jsme akci poříditi soupis starých pramenů o životě lidu, kde totiž jsou po venkově uloženy rozličné paměti, sbírky, archivní prameny (jako pozůstalostní zápisy, smolné knihy a j.) a pokud jsou probadány. Řada těchto pramenů jest žádána k zapůjčení a opisována.

Kromě toho učiněny kroky k soustavnému shromáždění zpráv o lidových stavbách, a to dotazníkovou akcí. Loňského roku