chałupniku). Jako u mnohých jiných obcí i zde došlo v druhé polovině 18. stol. vnitřní kolonisací k rapidnímu vzrůstu. Podle josefínského katastru (r. 1787) v Prasku samém (bez Řehot a Zdechovie) bylo 78 domovních čísel (Schaller uvádí k r. 1790 jen 70 domů). V následujících 50 letech tento počet se zdvojnásobil. R. 183531) bylo zde 135 domů a 856 obyvatel. (Osada Řehoty měla 11 domů a 71 obyvatel). Stabilní katastr, z r. 1841, jehož istav zachycuje i připojený obrázek, uvádí jen v Prasku 137 usedlostí, t. j. 1/2 sedláků (půl-lánníků) 7, 3/4 sedláků 2, chalupniků 27, domkářů 50, emfyteutů 49, 1 hostinského a 1 stavební místo. Čísla tato zjevně ukazují, jak velké usedlosti se nepřirozeně dělily a místo nich se tvořily usedlosti malé, a to buď dělením mezi příslušníky rodiny (27 chałupniku) nebo prodejem členům jiných rodin (49 emfyteutů). Nápadný je vzrůst domků bez polí (50), umístěných mimo jiné i přímo u obecní cesty. Roku 1880 bylo v Prasku 175 domů a 1057 obyvatel (v Řehotách 22 domů a 132 obyvatel), r. 1921 v Prasku 197 domů (204 byt. stran) a 1008 obyv., v osadě Řehotách 28 domů (30 byt. stran) a 143 obyvatel; při sčítání r. 1930 měl Prasek 205 domů o 908 obyvatelích a v osadě Řehotách bylo 30 domů se 122 obyvateli.

Blízkost průmyslových center odráží se tu i po stránce hospodářské i pokud se týká sociálního rozvrstvení obyvatelstva nebo nepříznivých vlivů, které se projevují odlivem lidí iz venkova do měst. Před 50 lety bylo v Prasku o 30 domů méně, ale o 149 lidí Více než nyní. — Vesnice se připomíná v 1. pol. 14. stol.31a)

Příkladem pro oba typy silniční je osada Království I., která však proti starým vesnicím toho druhu pochází teprve z 19. stol. Majitel panství Debrné od r. 1834 vykácel totiž část lesů „Království" a přenechal je emfyteutickým usedlíkům. Vznikla tak řada osad, z nichž osada Ženská Bída, přimykajíc se k silnici, proniká od severu dlouhým jazykem do rozlehlých lesů. R. 183632) měla 9 domů, r. 1843 již 22 domů, r. 1880 28 domů a od r. 1910— 1930 23 domů. Osada Nová Kočbeř, ležící proti Ženské Bídě na jihu katastru, má ve východní části ráz osady silniční, jednostranné, umístěné při okraji lesa. R. 1836 měla jen 2 domy, r. 1843 již 27 chalup, r. 1910 a 1921 36 domů. K r. 1930 čítá však již 60 domů. Vesnice Nové Záboří, v severozápadní části katastru, měla již r. 1843 27 domů, r. 1930 jen 25 čísel. Konečně Nový Kohoutov, umístěný v jihovýchodní části katastru, byl r. 1836 teprve v prvém stadiu vývoje, neboť měl jen 1 dům (myslivnu). Palacký uvádí však k r. 1843 21 domů; tento počet usedlostí se tu udržel až do poslední doby. Teprve poslední sčítání (r. 1930) uvádí o jeden dům více. Obyvatelstva však ubývá. R. 1843 žilo v osadě 77 lidí, r. 1880 127 osob, r. 1910 102 ob., r. 1921 90 lidí a r. 1930 jen 89 duší. Náčrtek č. 2 je podle stavu z r. 1841.