str. 26
kterých Okrouhlic kolem celé vesnice za humny probíhá cesta, kam spějí cesty ze dvorů a polí.
Pozemky zpravidla rozbíhají se od vsi paprskovitě a jdouce hned za humny každé usedlosti, nápadně se rozšiřují ke hranici katastru. K parcelaci těchto lánů docházelo poměrně zřídka (jedna-lo-li se o náves kruhovou), ježto úzký pruh lánů u vesnice nepřipouštěl půlení podélného; ani malé prostranství okolo domů neposkytovalo stavebního místa pro obydlí druhé, jak bylo pravidlem při dělení usedlostí u typů silničních nebo podélných.
U okrouhlíc s návsí čtvercovou a pod. pozemky rozbíhají se také za statky, ale jdou kolmo na strany návsí. Zde právě vzhledem ke dlouhé linii stran návsi, kde bylo dosti místa u každé usedlosti, docházelo k mnohem intensivnějšímu dělení gruntů.
Podobného druhu je na př. osada Rousinov na Rakovnicku, jejíž farní kostel připomíná se již k r. 1363, kdy vesnice náležela k hradu Krakovci. Počátkem 18. stol. bylo zde 17 usedlostí o výměře od 15 korců 3 věrtel do 60 korců a jedna obecni chalupa (katastr terezián. z r. 1757). Katastr josefínský zná již Rousinov (s35 čísly) s osadou Novou Vsí (s 6 domy). Pak následuje nový vzrůst vesnice, neboť katastr stabilní (z r. 1841) uvádí zde již 67 usedlostí, z jichž držitelů jsou jen 4 sedláci; 14 všech jsou půlsedláci, % cha-lupníci a skoro % je domkářů. V Nové Vsi poměry se nezměnily. R. 1880 má Rousinov již 85 domů, r. 1910 jen 82 domy, r. 1921 85 čísel a r. 1930 87 domů. Nová Ves proti původním 6 domům má v r. 1921 a 1530 jen 5 čísel. Tyto značné výkyvy ve vzrůstu této osady ukazuje zčásti i připojený obrázek č. 3, který předvádí intensivní vnitřní kolonisaci, která se projevila dělením statků, umístěných kolem typické návsi, málo zastavěné a pak dalším vzrůstem počtu domkářů, s chalupami ležícími mimo osadu na straně severozápadní. Velmi nápadné je nemírné dělení pozemků, jichž umístění charakterisuje okrouhlící, která zachovala si svůj původní půdorys. Rozdělení pozemků bylo však podélným i příčním dělením změněno tak, že původní stav téměř zaniká.
Okrouhlice dlužno děliti na vesnice s rozlehlou návsí, nyní aspoň zčásti zastavěnou. Jako vzor okrouhlíce toho druhu a jako školní příklad velmi dobře zachované okrouhlíce vůbec, uvádím vesnici Lipnici37) v soud. okrese Blovice na Plzeňsku (obr. č. 4).
Po prvé připomíná se r. 1391 a náležela k bývalému panství Spálené Poříčí. Berní rolle (r. 1654) uvádí 21 čísel, z nichž bylo 19 sedláků (s poli od 15 do 35 korců), dva nově osedlí (o 25 a 30 korcích polí) a 6 stavení pustých (vesměs o 30 korcích polí, jichž vrchnost užívá).38) Tereziánský katastr (1757) uvádí 30 usedlostí,
37) Příklady osad uvádím většinou z Čech, neboť v ostatních zemích naší republiky jsou poměry analogické. — Data o nejstarších zprávách uvedených vesnic jsou většinou vzata ze spisu Aug. Sedláčka: Místopisný slovník král. českého.
38) Václav Davídek vypočítává, že v době vydání berní rolle osadu tvořilo 18 celolánů, 8 pololánů; upozorňuje, že grunt o 35 korcích, podle protokolu z tarezián. katastru, neexistovali.
