katastru a zabírají na straně jz. i lesy. Návsí protéká potok, nyní vzorně regulovaný a podél něho probíhala původně jediná hlavní cesta, k níž nyní ústí silnice, jdoucí od východu k západu. Od r. 1840 do r. 1930 přibylo jen 10 domů. R. 1857 a ještě r. 1880 bylo tu 65 domů, r. 1910 66 domů, r. 1921 68 domů (69 byt. stran) a r. 1930 .71 usedlostí s obyvatelstvem stálé ubývajícím (r. 1843 bylo tu v 61 domech 364 lidí, r. 1930 v 71 domech jen 310 obyvatelů.

4. Podle cest (ďapres les routes) dělíme venkovská sídla na A, Vesnice s jedinou hlavní cestou (villages avec une routě principále), jak bylo již uvedeno u vesnic silničních, ulicových, okrouhlíc, oválnic a u jiných návesních osad vůbec.

B. Vesnicemá cest více (villages avec plusieurs routes), které ústí do hlavní silnice či návsi, kde vytvářejí se při křižovatkách nová střediska, zasahující často velmi rušivě do původního rázu vnitřního půdorysu vesnice. V některých osadách, hlavně vlivem urbanisace venkova, vytváří se hotová síť cest, hlavně v nových čtvrtích vesnic a bývá místy tak pravidelná, že rozděluje vnitřní prostor vesnice v pravidelné bloky. Vesnice poříční jsou charakte-risovány jednou nebo dvěma rovnoběžnými cestami, běžícími po jedné na každé straně řeky nebo potoka.

5. Také uspořádání obytných a hospodářských budov (ľarrangement des maisons) je důležitým znakem vesnice. A. Dělíme je na vesnice, kde převládají usedlosti s dvory uzavřenými hospodářskými budovami a obytným stavením (maisons ä cour fermée). Jsou příznačné všem typům vesnic s velkými usedlostmi. Jen u vesnic poříčních, ulicových a rozptýlených řidčeji se vyskytují.

B. Vesnice, kde budova obytná a stavení hospodářská jsou pod jedním (krytem nebo jsou odděleny, ale tvoří jen jednu linii; mají tedy otevřený dvůr (maison á cour ouverte). Příznačné jsou pro vesnice rozptýlené v horách dále pro osady poříční nebo ulicové.

Tím byly aspoň v hlavních rysech roztříděny naše vesnice v základní typy. Mnohé z nich se zachovaly až do přítomné doby téměř v původním stavu. To platí zejména o půdorysech našich vesnic, kde původní jádro vesnice (pokud požáry zhoubně nezasáhly), vnitřní kolonisací poměrně málo dotčené, bylo rozšířeno především o stavení na návsi, dále při okrajích u silnice nebo dělením bývalých panských dvorů. V poslední době došlo také ke značným změnám další vnitřní kolonisací, zejména v okruhu průmyslových a hornických středisek a měst t. zv. urbanisací venkova. Tato zachovává sice většinou bývalý půdorys, ale často k nepoznání jej mění; vznikají tak různé typy smíšené při cestách, kde tvoří se nové čtvrti, takže často je obtížno rozhodnouti, kam je zařaditi. Urbanisace venkova, jejíž oblast s rostoucím rozvojem komunikací stále se šíří, podstatně změnila i dřívější uspořádání pozemků, které prodejem se do krajnosti drobí v pestrou šachovnici políček.