V předešlých kapitolách bylo jednáno o vesnicích, jichž vývojová linie mohla býti podepřena mapami z prvé poloviny 19. století. Jdeme-li dále do minulosti, ubývá kartografických pomůcek nebo vůbec jich postrádáme. Soupis půdy v době Josefa II. byl sice doprovázen mapami, t. zv. brouillony, ale i těch se zachovalo celkem málo a všecky nejsou tak dokonalé jako uvedená mapa katastru vesnice Libochoviček, v okrese Praha - Západ (obr. č. 11). Předností její proti běžným brouillonům, které zná katastr josefinský je, že šrafovaním snaží se znázorniti i relief krajiny. Náčrtek, orientovaný podle starého kreslířského způsobu k jihu, je datován r. 1779.45)

Půdorys je příkladem vesnice, jejíž náves z větší části zabírá rybník, kolem něhož seskupila se stavení. Vývoj její dá se sledovati od r. 1353, kdy se po prvé připomíná. Pozemky zabíralo tehda několik zemanských statků, z nichž později vznikla tvrz. Tato byla za války třicetileté vypálena a její pozemky r. 1666 byly připojeny k panství tuchoměřicikému.46) Berní rolle z r. 1654 uvádí47) „toliko panský dvůr, při němž bývaly někdy dvě chalupy; nyní je tu jen jejich místo." R. 1718 mezi obcemi se ještě neuvádí. Vesnice vznikla asi ý polovici 18. století. R. 1787 (josefínský katastr) Libochovičky bylý částí vesnice Okoře a čítaly 14 domů, náležejících většinou malým, zakoupeným chalupníkům, ježto rustikální půdy bylo 26 jiter 1557 1/6sáhu, dominikální 240 jiter 1109 4/6 sáhu. Tentýž katastr současně poznamenává, že na dominikální půdě je 203 jiter 365 sáhů kultivované půdy od panského zakoupené (emfyteutické) a 239 jiter 313 4/16 sáhů čtverečních vší půdy zakoupené. Mapa v barevném provedení znázorňuje situaci bývalé půdy rustikální a současně i změny, nastalé zakoupením a rozdělením pozemků dominikáhiích při rábisaci, prováděné především na dvorních a komorních statcích, ke kterým náležely i Libochovičky.

R. 1840 (stabilní katastr) bylo zde již 19 domů, z nichž jeden držel 1/2 sedlák (půllánník), 13 bylo emfyteutů a 5 domkářů. R. 1880 bylo zde 22 domů, 136 obyvatel, r. 1921 rovněž 22 domů (27 bytových stran), 124 obyvatel a r. 1930 24 domů a 108 obyvatel. Za posledních skoro 100 let přibylo tedy jen 5 domů. Obyvatelstva ubývá.

Mnohem cennější pro studium sídel jsou náčrtky, kde mimo znázornění celkového půdorysu vesnice jsou plasticky vyznačeny i jednotlivé domy. Toho druhu je skupina 104 plánků měst, městysů i farních vesnic v Čechách z r. 1727, které chová archiv ministerstva vnitra v Praze. Že byly pořízeny, dlužno děkovati akci pražských místodržících, kteří na jednotlivých panstvích dali zjišťovati vzdá-