Náves zachovala se v té podobě jako r. 1727. Lánový systém pozemků je rovnoběžný, místy nepravidelně členěný.

Vesnice Děkov je silniční. Jen u kostela jé silnice poněkud rozšířena. Půdorys' obce proti r. 1727 se v podstatě nezměnil; jen na severu a jihozápadě při silnici přibyla řada domků. Do r. 1848 poddaní měli jen porůznu přidělené pozemky, beze všeho systému umístěné mezi panskou půdou.

I tato obec vznikla v době velké kolonisace, neboť již r. 1361 byl tu farní kostel a několik vladyckých statků. Později tyto statky skoupili Děkovci (poslední Prokop z Děkova vládl tu od r. 1465 do r. 1474). Počátkem 16. stol. stála tu tvrz.50) R. 1655 bylo zde 14 domů, a to 7 sedláků (v tom jen dva s potahy), 5 chalupniků, 2 domy pusté. K r. 1717 poměry se změnily jen v tom, že zmíněné 2 pusté domy chalupnické byly osazeny a přibyla 1 obecní chalupa. R. 1713 uvádí se již nově založená osada Nová Ves, která podle Ocular Visitation (z r. 1717) měla 7 domů. R. 1787 měl Děkov 38 domů, r. 1841 52 domů (4 drželi 3/4 lánníci, 3 půllánníci, 2 osmi-: lánníci, jeden 3/8 lánník, 2 čtvrtlánníci, 30 domkářů atd.). Sčítání z r. 1880 uvádí v Děkově 63 domů (414 obyv.), z r. 1921 71 domů (86 byt. stran) a 384 obyv. (v Nové Vsi 28 domů) a r. 1930 měl Děkov 84 domů (400 obyv.); osada Nová Ves čítala 29 domů (125 obyv.). Opakuje se i tu stejný zjev: Obyvatelstva nepřibývá v stejném poměru s přírůstkem domů.

Z uvedených plánků, které jsem nalezl v archivu ministerstva vnitra, za nejcennější pokládám náčrtek vesnice Velké Chyšky na Pacovsku v Českomoravské vysočině (obr. č. 13). Je datován rovněž rokem 1727. Originál (21'X33 cm) kreslil Jan Jindřich de Lor, dělostřelecký inženýr. Obzvláštní jeho cena spočívá v tom, že věrně je zde zachován charakter návsi s jejími budovami a jich uspořádáním, takže je dokumentárním obrazem vesnické architektury před více než 200 lety, tedy dokladem pro vesnici velmi vzácným. Legenda označuje číslem 1. kostel, čís. 2. faru, čís. 3. školu, čís. 4. dvůr, čís. 5. hostinec a čís. 6. židovský domek, který je od kostela vzdálen 286 pražských loket. Velmi typické je seskupení jednotlivých dřevěných statků, tvořících většinou uzavřené dvory s rázovitými branami nebo typické roubené stodoly, ležící v pozadí dvorů. Stejně interesantní jsou malé pícky, sušírny lnu, t. zv. pazderny, které snad sloužily i jako pece, ježto stojí jen u těch domů!, kde není ve střeše vyznačen komín. Rázovitá je rozsáhlá, neúpravná náves s jedním rybníkem za kostelem a jedním dole pod židovským domkem. I několik studní je zakresleno. Že kreslič měl v úmyslu podati obraz co nejvěrnější a zachytil i detaily, bylo lze zjistiti po-