nelze učiniti výjimku ani u Národopisného soupisu Národopisné společnosti. Tento soupis je od začátku, podle navrhovaného programu, míněn jako dílo velkorysé, jako monumentální podnik všestranný, ale právě proto přehledný. Má-li v jednom díle být podán obraz o celém kraji, zabírajícím i více okresů, a to obraz co nejvšestrannější, nelze zacházeti do podrobností. Národopisný soupis, jak ukazují dosavadní svazky, musí podávat vlastně již zpracování sebrané látky a výsledky předběžného studia a práce. Právě tak i v oboru lidových staveb může ukázat tedy jen přehledný obraz, celek, který musí zůstat místem dosti omezený.

Chceme-li však dobře poznati lidové stavitelství v jeho vývoji i rozmanitosti ve všech našich krajích, je nejlépe přistoupiti k pořízení podrobného popisného soupisu všech významných památek, který zůstane dokumentárním dokladem a bude spolehlivým podkladem pro všechny další úvahy, studie, encyklopedie a jiné. Mám na mysli totiž skutečný „soupis" materiálu, který zodpoví všechny otázky lidové architektury podle nových požadavků a popíše lidové obydlí ve všech krajích podle jednotného plánu a hlediště tak, aby nebylo mezer ani věcných, ani prostorových, a některá území nebyla vynechána. Potřeba podrobných a věcných soupisů hlásí se v našem národopise už dávno ve všech oborech, zejména v oboru výtvarných památek všeho druhu, ať již jsou umístěny veřejně nebo v soukromí.

Představuji si, že podrobný vědecký soupis lidových staveb postupoval by podle okresů, ves od vsi, při čemž odborníci by zaznamenali všechny potřebné údaje, zakreslili plány a opatřili obrázky všech budov a všech detailů, jež zaslouží být aspoň obrazem zachovány. Tím by nám vznikla sbírka důkladná a spolehlivá, opravdový soupis, který by zjistil všechny skutečné poměry a všechny důležité rysy.

Celou akci bylo by lze docela dobře prováděti jednak osobním studiem, jednak dotazníky. Sama jsem učinila již r. 1934 počátek se svými posluchači a to ve dvou oblastech: v Podkrkonoší v Čechách a pod Tatrami na Slovensku. Zúmyslně zvolila jsem dva tak různorodé kraje, aby se ukázaly rozdíly v metodě sbírání dat i jejich zpracování. Práce konala se tím způsobem, že z každé oblasti byly nejdříve podrobně prozkoumány jedna, dvě nejcharakterističtější vesnice, jejich poznání bylo pak východiskem pro studium ostatních dědin. V druhých vesnicích byly zjišťovány jen odchylky a činěny doplňky ve všech směrech. Prvním požadavkem je při tom zjištění současného stavu, druhým zjišťování vývoje v minulých dobách. Nezapomíná se ovšem na datování staveb a periodisaci jednotlivých znaků.

Takovým způsobem byl získán přesný, charakteristický obraz o našich vsích. Druhým úkolem bylo porovnat jej s archivními zprávami a zkorigovat představu o vývoji a působících vlivech.