Umístění komory je v našich zemích vůbec charakteristické, zejména jde-li o komoru zvýšenou, patrovou, která splývá se špýcharem. Sruby a „sklepy" se stropem sroubeným, jakoby zaklenutým z klad, jsou vlastně zbytkem starého stavitelského způsobu; dosud je známe z Chodska, ze Slezska a ze Slovenska. Poučné je však, že podobná konstrukce zaklenutí zachovala se výjimkou též u některých domů; znám je zatím z Podkrkonoší. Špýchary s kůlnou dole, zvýšené na sloupech, zasahují na naše území jako výběžky severského typu.

V ohledu tektoniky zajímá nás nejen materiál (hlína, nabíjená v stěny, nepálené cihly a „války", dřevo, proutí a jiné), nýbrž i způsob a provedení. U dřevěných budov převládají sice u nás roubené stavby, ale místy se vyskytuje i rámová konstrukce a stěny stavěné pomocí sloupů, a to buď u celé budovy nebo (většinou) u některé části. K zajímavým výsledkům dospěl vývoj na př. v Krkonoších a Jizerských horách, kde na roubeném přízemí zvýšené stěny jsou provedeny rámovou konstrukcí, jež se vyvinula za pomoci starých, původně opěrných sloupků.

Zvláštností jsou i domky, budované z krátkých řezaných špalíků krčků, které se rovněž vyskytují místy v Krkonoších. (Viz obr. 4.)

Není pochyby o tom, že kartografování těchto zjevů podalo by nám zajímavé příspěvky k řešení otázek, zda na př. brázděné zdivo u středočeských staveb hlásí se k posledním výběžkům vlivů ze severozápadu anebo je-li zbytkem starého způsobu stavitelského, kdysi i v městech obvyklého, anebo zda rámová konstrukce u slovenských staveb patří k oblasti zakarpatských vlivů nebo jinému okruhu působení a j.

Tektonika závisí jistě hodně i na přírodních poměrech a na materiálu, který je po ruce; právě proto mapka rozličných druhů tektoniky podala by velmi názorný obraz.

Na př. stodoly se stěnami, pletenými z proutí anebo ze štípaného dřeva, známe hlavně z jižního Slovenska; ale i v Čechách můžeme vi-děti části stěn, štíty, vrata a pod., vypletené proutím, slámou a j.

Nechci zacházet do podrobností a upozorňovat na detaily, jako na př. na tvar a kryt střechy, tvar a umístění oken, zaroubení dveřních veřejí a j., poukáži však alespoň na jeden významný komplex otázek, který je velmi zajímavý, t. j. způsob postavení krovu. Jde o to, staví-li se krov z pouhých krokví, které jsou opřeny o podélné trámy nad stěnami, nebo o vaznice na konci příčných trámů, nebo opírají-li se krokve o příčné trámy, anebo staví-li se krov pomocí stolic, a to pomocí jednoduché vaznice, podepřené sloupem (krov „na vosla" nebo „na kobylu"), nebo pomocí dvou vaznic a sloupků a j. (Viz obr. 6—8.)

Loubí u domů patří mezi znaky, které pomohou řešit vztah mezi cizorodými vlivy, postupným vývojem a působením městeček. Nemám ovšem na mysli jen loubí u štítové stěny, nýbrž i loubí podélná, loubí úzká i široké podsíně a průjezdy, jak se vyvinuly zejména na Slovensku u obytného domu i hospodářských budov. S otázkou loubí souvisí i pavlače a a nimi opět zvýšené domy o poschodí, které se sta-