pro vepřový dobytek nebo pro ovce vyskytují se v zadním rohu loubí dosti často, a to nejen ve vsích, nýbrž i v městě u chudších lidí, na př. ve Spišské Belé. Ve spišských městech totiž, jejichž základní tvar tvoří velmi dlouhá a široká ulice, která se rozšiřuje případně uprostřed v dlouhé náměstí, prostřední plocha mezi oběma řadami měšťanských domů bývala zastavěna malými domky chudých lidí, nádeníků a mlatců, zvaných Kleinhäusler. V německých městech bylo to často obyvatelstvo slovanského původu, které se stěhovalo z vesnic do města, hlavně z Horalská, a které dosud trvalým proudem sestupuje ze svých dědinek k Popradu do měst. Němečtí měšťané často hájili svo* je prvenství a svá privilegia proti rozmáhajícímu se slovanskému živlu a rozličným způsobem omezovali práva domkářů ze středu města. Na příklad r. 1636 rychtář města Spišské Belé zakázal mezi jiným, že domkáři nesmějí mít dvě jizby, nesmějí chovat husy, nesmějí užívat městských lesů, nesmějí se živit jiným způsobem než prací rukou svých a j.4) Tyto domky byly vesměs malé, jejich parcely velmi omezené a obyčejně zůstaly bez hospodářského příslušenství. Jestliže obyvatelé si chovali dobytek, byli tím spíše nuceni vestavovati chlívek proň do veliké síně domu, pro nedostatek místa i s ohledem na úpravu města. Staré domky takového druhu se stopami někdejších stájí, zvané „die Selarken" nebo i „Lothhäuser", mnohdy 200 let staré, dodnes můžeme viděti ve Spišské Belé při potoce a j., nebo ve Spišské Nové Vsi, kdež stojí na skonči předlouhého náměstí jako t. zv. Stredný Riadok.

Podle jiného způsobu chlévy jsou pod společnou střechu přistavěny zvenčí, se strany dvora, ale tak bezprostředně, že síň, čili průjezd pokračuje v přistavěné budově nepřetržitě dále i podle chlévů. Mnohdy vidíme, že ke stájím bývá připojena pak i stodůlka, vlastně její záčinek, páreň, kterou rovněž doprovází síň, zastupující svojí zadní částí mlat. Někdy leží záčinek uprostřed mezi chlévy, někdy, je-li dům širší, leží záčin stodoly naproti chlévům, nebo vidíme i zá-činy dva po obou stranách mlatu. Ovšem i takovéto případy, že totiž chlévy a případně i stodůlka jsou připojeny bezprostředně k domu pod t jedinou střechou a ke společné síni, nalézáme vesměs jenom v domech chudých lidí, takže je otázkou, zda spojení chlévů s domem zůstalo jako relikt staršího typu, který u chudých nadále nebyl změněn, anebo zda se vyvinulo jen v maličkém hospodářství jako východisko při nedostatku prostředků a místa.

Pamět současníků, ani nejstarších lidí, nesahá tak daleko, aby na podkladě tradice bylo možno řešit složitou otázku disposice ve starých domech. Veškeré pozornosti však vyžaduje si uvedená již okolnost, že takovéto uspořádání nalézáme většinou jenom u chudých lidí, a to v městečkách anebo v bývalých městech, jako jsou Ruskinovce, Tva-rožná anebo Vrbov, kdežto ve vsích chlévy zůstávají od domu odděleny. V Ruskinovcích na příklad viděla jsem domy, ke kterým zadní