Veliké domy s průjezdními síněmi stojí dnes jenom sem tam ve Stole a ve Štrbě, aíe v menšině oproti domům bez průjezdu. Kdysi byly typické i ve Važci, třebaže již s některými obměnami, charakteristickými pro Liptov. V Šuňavě, ležící mezi Štrbou a Nízkými Tatrami, není téměř dufartů, vyjímajíc nové domy, ani v Tepličce na úpatí Nízkých Tater. Hojnější jsou jen v údolí Hornádu v několika dědinách, jako Vikartovce, Kubachy a j.

Liptovské síně. V Liptově vyskytovaly se veliké síně u domů v starších dobách hojněji než nyní, ale začasté s tím rozdílem, že nesahaly až k průčelí domu a pod štít střechy, nýbrž provázely jen zadní část budovy a končily před vchodem do pitvoru anebo za ním. Ve starém malebném Važci před vyhořením návštěvník mohl viděti plno takových stavení dřevěných, nízkých, jako by přitlačených pod vysokou zčernalou střechou, jejíž zadní část nad průjezdem je o hodně širší než vpředu a vystupuje svým hřebenem vyšel nad přední polovičku. Hřeben střechy netvoří tedy jednu linii nad celou budovou, nýbrž v zadním díle je posunut výše a stranou, aby probíhal opět uprostřed nad rozšířeným domem. Část štítu, pokud je vidná, kryjí šikmo kladená prkna. Kdo se pamatuje na nejstarší važecký domek, zčernalou to a pochýlenou dřevnici v pozadí dvora, vidí v mysli takový starý typický liptovský dům. Dodnes stojí podobné domy v okolních vsích, na př. v Kokavě a jinde, ba i nově se stavějí, a to nejen ze dřeva, nýbrž i z cihel. Vesnice u Lipt.Hrádku jsou známy tím, že obyvatelé jsou většinou zedníky, „muráry", a na celé léto odcházejí do světa za prací. Ale i tito zkušení murári, kteří prošli vzdálenými kraji, zůstávají doma věrni obyčeji a budují si často svoje domky s velikou přistavěnou předsíní.

Povšimněme si však zajímavé okolnosti, že totiž přistavěná síň ve východním Liptově se nejmenuje již dufart, nýbrž „sjena". Od Štrby počínajíc obvyklý výraz je toliko „sjena", a to jak pro síň u domu, tak i pro síně u hospodářských budov a u chlévů. Kdož by v tom neviděl zřejmou upomínku na vlastní určení síně, t. j. loubí, které má stínit a chránit budovu a vchody? Název sjena platí pak nejen pro krytý prostor u stájí, nýbrž i pro celou velikou budovu maštali i s loubím nebo kůlnou.

Upozornila jsem již dříve aspoň zmínkou, že v Liptově veliké síně jsou obvyklejší u stájí nežli u obytných domů. Od Štoly a Ba-tizovců směrem k západu množí se jejich počet čím dále tím více. Ve vesnicích mezi Popradem a Lipt. Hrádkem vidíme je u obytných domů i chlévů, na západ od Hrádku stavějí se však hlavně jenom u chlévů.

Ve Štole, v Batizovcíeh, v Mengušovcích a j. ovládá v názvu ještě spišský způsob a budovu stájí se síní jmenují lidé „podšop" nebo „podšopina" a podobně. U Štrby můžeme však již vésti docela určitou hranici mezi oblastí „podšopu" a liptovské „sjene". Ačkoli