Jak jsem se proklepávala studiem

Studium, jak je známo, je práce nelehká. Každý si pomáhá, jak může...

Kterak jsem prožila studentský život v Olomouci, dokumentuje pár snímečků náhodně pořížených, bo pokud si vzpomínám, tak jsme téměř vůbec nefotili.

Hned jak jsme zahájili studium, byli jsme nuceni předvést, kterak se pro studium hodíme a jestli vůbec...
Vlastně to bylo takové první rozřazovací kolo. Hrát mouchu bylo "skutečné" umění!!! :-DDD

V prvním ročníku mě ubytovali do nejzmrzlejšího pokoje na kolejích. Mě!!!! Když nemám vůbec žádný podkožní tuk!
Ale bydlelo se tam opravdu moc dobře. Měla jsem super spolubydlící (výtvarníce! Ať žije bohémský život výtvarníků!) Jako jediná prvajda jsem hned po příjezdu nevybalovala kufry, ale letěla střemhlav do hospody...

Velmi často jsme život trávili na pokoji č. 431. Někdy nás tam bývalo opravdu hodně. Fotografie zachycuje stálice.

Dokonce i na lyžák jsme se odvážili... Že tam nebyl sníh, za to jsme vskutku nemohli. A tak nám instruktoři nanosili sníh lopatama!!!
Fotografie zachycuje cestu ke sněhu.

O prázdninách jsme vydatně odpočívaly, a aby nám nebylo tak dlouho samotným teskno, rozhodli jsme se strávit i tuhle dobu společně.
Báječnou chatu na Žítkové nabídla Gabča, které tímto náleží vřelý dík. Nutno podotknout, že ač jsme tam strávili celý týden, nuda rozhodně nebyla, i když je to prdel světa!!

Gabča se též uvolila poskytnout svůj dům všanc šíleným sledovatelkám filmů.
Někteří jedinci toho moc neviděli, bo jim z toho koukání furt šla hlava kolem... Takže jsem se často ubírala na výlet. Nejsem asi moc televizní typ. Ovšem ten banán se šlehačkou... MŇAM!!!!

zpět