někde v zastrčené vesničce zapadlého, u naší vesnické švadleny nahrazovala tradice celý sbor profesorský i se schváleným učebním plánem a pod prsty rostla jim bezděčně zdobná práce, jež obstojí nejen před naivním citem uměleckým, ale též před theoretickou, suchou analysí.

(Dokončení.)

V krajinách hornatých, kde nemají obecin, pasou dobytek každý na svém. Kravařem nebo kravařkou (na záp. Moravě pastevcem nebo pastvicou) jsou hospodářovy dospívající děti jedno po druhém. Kde mají obeciny, tam pase dobytek ve společném stádě obecní pastýř. Na Hané bývaly za pastviska určeny rozsáhlé trávníky ohrazené; na jednom se pásaly koně, na druhém krávy, na třetím dobytek vepřový. Nyní obeciny ty jsou již většinou rozděleny a na pole vzdělány, a.dobytek se krmí doma ve stáji.

Prvním dnem pastvy na vesno bývá obyčejně den 1. máje. Na Prostějoysku vyháněly se koně poprvé na pastvu dne 4. máje a krávy vždy první pátek v máji, což je zajisté tím podivnější, an se pátek všude a vždy pokládá za den nešťastný.

Nežli se dobytče ze chléva vypustí, vpletou mu červenou pentličku do ocasu. V Brušperku krávě ji uvážou na konec ocasu, teleti a beranu na krk. Na Kyjovsku rozstřihají červenou pentli a každému dobytčeti uvážou jí kousek na ocas nad „vlásení". Na Valaších berou na to červené soukenko. To se děje proto, aby se úročité oči na tuto nápadnou barvu zahleděly a dobytčeti neuškodily.

Dobytek se ve chlévě pokropí svěcenou vodou a dává se mu po kousku chleba se svěcenou solí (Brněnsko). Jinde dobytek od úroků nakuřují úročnicí a jinými zelinami nebo „kravským kořením" (bobky, sirou a j.). Na Valaších jej pošlehají tatary od mrskačky (šlehačky), aby se dobře pásl.

Rozhodujícím je zvláště první překročení prahu, místa našemu lidu nad jiné důležitého a posvátného. Za prahem dobytče vydáno je v moc účinkům čarodějnic a jiného škodlivého působení. Proto provázeno jest toto první překročení prahu posud starobylými obřady, jichž význam už dávno pozatemněl.