Na Žďársku hospodyně položí pod prah, jejž má dobytek překročiti, vajíčka a na ně „drapák" (staré koště); nerozšlape-li jich dobytek, pokládá se to za dobré znamení, že bude ušetřen nemoci a jiných pohrom. Na Brněnsku položí se na práh zdélí po-vříslo a pokropí svěcenou vodou.

Hospodyně z okolí velkomeziříčského posypou zápraží mákem, na mák položí drn a podle drnu vejce, koště a zámek, čarodějnice, chtěla-li by míti k dobytku přístup, musila by napřed všecek mák do zrnka posbírati a pro zámek nemůže dobytku „zamknouti hubu", t. j. působiti, aby se nepásl a nežral. Na Ostravsku vbijou mezi dveřeje napříč trámky a na ně položí drn dolů travou, tak že dobytek podchází pod ním. Na St. Hrozenkově natáhnou pod prahem řetěz a červený pás, jímž se ženy opasují. Řetěz prý proto, aby dobytče žádný neukradl, a pás, aby nedostal „červenej" (nemoci). Řetěz se zamkne na zámek a odemkne teprv až se dobytek z pastvy vrátí a přejde přes něj do chléva.

Vejce, jež se pod práh kladou, jsou vařená, obyčejně bílá, jen někde, jako na Telecku, malovaná, a jsou „výhonným" pasákovým. I tam, kde již přestal zvyk pokládati vejce pod práh,' dostává se pasákovi za výhonné vajec. Na Pernštýnsku pasák jedno darované vejce zahrabe do země na tom místě, kde chce, aby se mu dobytek dobře pásl. Na Příborsku obkuluje jím na pastvě kolem krav, aby se mu nerozbíhaly. V Brušperku doprovází hospodář pasáka na první pastvu. Když doženou na pastvisko, hospodář vezme krávu za rohy a kravař nebo kravařka koulí vejcem uprostřed mezi rohama. Které vejce se rozbije, to kravař sní. Toť se rozumí, že se rozbijou všecka.

Když se poprvé na pastvu vyhání, hospodyně poleje dobytek i pasáka přes hlavu čerstvou vodou; většinou se to opakuje, když se přižene z pastvy; krávy, aby hojně dojily, nebo aby jich mouchy neštípaly, pasák, aby byl čerstev a „ranostaj". Když pacholci vedou na první pastvu koně, polévají je děvečky a děvečky zase pacholci, když jdou poprvé na trávu. I oráč se polévá, když jede poprvé na pole.

Když pastýř poprvé vyhání krávy, napřed je „popravuje". Natáhne přes ulici napříč vazový provaz, kterýž každá kráva překročí. Pastýř stojí u provazu, v puténce zástěrou přikryté má vodu a v ruce kropáč, jímž každou krávu pokropí. Pastýřka stojí vedle s lahví kořalky, z níž každé hospodyni zavdává. Potom pastýř krávy zase domů pustí; ten den se ještě nepase. Hospodyně mají svátek. (Od Brna.)