str. 21
(Slezsko). Kdo chce míti tele tlusté, dávej mu dvě vejce do nápoje (Vsetín).
Když se tele ulíhne, pozoruj, co bude napřed dělati. Bude-li močiti napřed, hodí se na odstavení; pakli bude trousiti napřed, prodej je směle, nebudeť užitečná kráva z něho (záp. Mor.).
Když se tele odstavuje, než se mu dá poprvé píti, vezme se kravinec od jeho krávy a vytře se jím teleti v hubě; bude žráti všecko. (Valašsko).
Když se tele „uvazuje" (odstavuje), táhnou je od krávy po vříslem. Při tom všichni jedí, aby tele hodně žralo, a povříslo se uváže o strom, aby hodně rostlo (od N. Města).
Aby kráva po teleti netesknila, hodlajíce tele odstaviti, vedou je od krávy po zpátku, vyškubnou mu po srsti chlupův a dají krávě ve chlévě sežrati, tolikéž vyškubnou krávě a dají sežrat
teleti.
(Pokračování.)
O kroji lidu slovenského.
Dne 23. března 1890 v Rudolfinu přednesl J. Koula.*)
Budiž mi dovoleno promluviti o věci, která vzbudila nejen u nás, ale i v cizině značný zájem a která plným právem zasluhuje, aby se jí trochu vážného studia věnovalo.
*) Doufáme, že se zavděčíme laskavému čtenářstvu otištěním této zajímavé přednášky, založené na důkladném studiu lidu slovenského. Pan prof. Koula delší čas pobyl na Slovensku, vyhledávaje zejména těch krajů, jichž se proud cizí vzdělenosti pokud možná nejméně dotekl. Čásť výsledků svého studia podává v této přednášce, sestavené se vzácnou znalostí zkušeného odborníka. — Zároveň nebude snad nezajímavo, povím-li následující: Když pan prof. Koula přednášel, tedy 23. března 1890, byl jsem ještě na studijní cestě mimo Čechy, v Rusku. Navrátiv se, psal jsem „Dějiny kroje v zemích českých". Tam na str. 90 a d. řadou dokladů, vybraných z památek českých, ze slovníků, ze Štítného, z Husa, z Popravčí knihy pánů z Rožmberka, z Vodňanského, z Rešela Hradeckého, z Veleslavína a různých zápisů archivních a pak analogií posa-vadních názvů lidového kroje v odlehlých krajích na Moravě a zejména na Slovensku dospěl jsem úsudku jediné a toliko možného na základě uvedených dokladů staročeských, že onen kroj lidový podnes zachovává prastarý domácí ráz, zejména pokud se týče rubáše a oplecka. Jinak jsem vůbec usuzovati nemohl. Logická nutnost přivedla mne k výsledku onomu. Přednášky p. prof. Kouly znáti jsem nemohl. V Praze jsem nebyl, kdy byla přednášena, a pak tištěna nikde nebyla. Výsledků jeho studia, konaného přímo mezi lidem slovenským, nemohl jsem přirozeně použiti. Ze se p. prof. Koula obírá studiem kroje slovenského, věděl jsem z uveřejněných jeho studií a také na str. 31 jsem to poznamenal, ale že moje
|
