obdélník, jehož delší strana má 30 cm. a kratší 20 cm. Zde bývala ložnice pro bratry přespolní. Vedle nalézá se komůrka 3,20 m. dlouhá a 2,30 m. široká. Byl zde nepochybně byt pro staršího bratra, dozor v ložnici majícího. Druhá světnice, menší, měří 6 m. délky a 3,90 m. šířky. I zde spatřujeme dvě okénka stejné velikosti, z nichž jedno vede k jihu, druhé k východu. Zde byla ložnice pro sestry bratrské jednoty a v komůrce téže velikosti jako prvá spala nepochybně sestra nejstarší, mající dozor nad ložnicí. Stěny ložnic jsou hladké a mezery mezi povaly vymazány jsou hlínou a vybíleny. Z předsíně, oběma ložnicím společné, přijde se na pěknou dřevěnou pavlač s vyhlídkou na Bránu zemskou, na straně západní nad Náchodem hrdě se vypínající. Na kabřinci, na straně jižní čteme tento nápis:

Toho roku byl totiž sbor částečně opraven. Za sborem rozkládala se veliká zahrada, již na straně jižní stoka mlýnská, od velikého mlýna tudy k Metuji vedoucí, stále ovlažovala. Za-, hrada ta slula od těch dob „bratrskou", jak zápis kříže Tkalce a Vaňka, syna Hučkova*), psaný v den svaté Lucie roku 1517, svědčí.

O dalším způsobu života jednoty bratrské v Náchodě ne-, zachovalo se nám pranic. Kdybychom z prve jmenovaného pojednání Šafaříkova nevěděli, že jistý bratr Mikuláš byl pomocníkem sboru Náchodského, jemuž bratr Lukáš poslal psaní — věru neznali bychom ani jedinkého jména sboru, zajisté dosti velikého, panstvem podporovaného. Příčinu toho hledati dlužno v nepřízni strany podobojí, k níž se Náchodští občané a tudíž i písař památek tehdejších, přiznávali. Ba, my ani nevíme, jak dlouho čeští bratři v Náchodě potrvali, kdy sbor opustili. Z dějin jednoty však souditi můžeme i o dějinách sboru Náchodského. R. 1547 vydal císař Ferdinand I. rozkaz, že jednota českých bratří se zrušuje a když vzdor tomuto rozkazu některé sbory i dále trvaly, přičinila se pražská konsistoř podobojí, aby i poslední přívrženci církve bratrské byli odstraněni. Za tou příčinou vydáno dne 24. ledna 1548 od administratora,**) mistrův a farářů konsistoře pražské farářům do Náchoda, Bydžova, Chlumce, Turnova a jinam nařízení, aby sborové bratrští ihned byli zavřeni. Psaní do Náchoda zaslané znělo: „Kněže faráři nám v Bohu milý! Z pilného rozkázání J. M. arciknížete rakouského (Maximiliána), syna nejmilej-