Hroby se skrčenými kostrami v Čechách.

V cihelně pánů Reiserů*) (dříve Tschinklů) v Lovosicích byly již po několik let nalézány hroby s velikým počtem starožitností, **) z nichž arci málo zachováno. Pokud ze zachovalých zbytků souditi lze, bylo zde objeveno několik pohřebišť a bydlišť z různých dob, avšak — tak se domnívám — žádné z nich nedosahovalo doby hall-stattské. Většina nalezišť pocházela z doby neolithu a prvního bronzu. Místo toto bylo nepopiratelně pro první osadníky naší vlasti velmi příhodné. Tvoříť podélný pahrbek, který jsa před samým Středo-hořím umístěn, poskytuje daleký rozhled do nížiny odtud na jihovýchod k Řípu se rozprostírající. Potok Modla, dotýkající se na jižní straně tohoto pahrbku, teče odtud skoro přímo na východ až k vesnici Lukavci, kde obrátiv se, spěchá opačným směrem na severovýchodní straně pahrbku k Lovosicům a tam se vlévá do Labe. Tím tvoří potok Modla jakýsi poloostrov, jehož nejvyšší bod jest právě ona výšina, na níž se nyní cihelna rozprostírá. Na západní straně cihelny, kde se nacházejí dělnické domky, byl právě k vůli těmto stavením zachován balvan hlíny, v němž se zřetelně objevily dva přímo vedle sebe ležící hroby. Lišily se svou černou barvou dobře od ostatní žluté cihlářské hlíny, podobajíce se svým (u obou stejným) tvarem veliké nádobě (tab. I., obr. 1.), jejíž krk by měřil v šířce 85, ve výšce 100 cm, vlastní báň v šířce 130, ve výšce 50 cm. Nejmenší vzdálenost obou hrobův obnášela sotva 75 cm. Jak se při kopání ukázalo, objevil se to příční průřez dvou hrobů se skrčenými kostrami. Oba hroby byly však již částečně porušeny, a to asi tak, že jedné kostře chyběly dolejší končetiny od kolen dolů, z druhé pak zbylo vůbec jen několik kůstek z lebky a z jedné ruky; ale dle rozložení těchto a při nich nalezených milodarů mohlo se bezpečně souditi, že tělo bylo pochováno v téže poloze, v jaké byla kostra první. Tato ležela totiž skrčeně na levém boku (tab. I., obr. 2.) hlavou k západu, s koleny k trupu přitaženými, levou ruku majíc v lokte v pravý úhel ohnutou, pravou pak v pěst uzavřenou a na polo nahoru vyzdviženou. Kolem ní se nacházelo v polokruhu (milodary u nohou byly asi již dříve