zničeny) z levé strany počínajíc: v klíně kostěné dlátko (obr. 4.) 10,2 cm dlouhé, nahoře 3, při ostří 1,4 cm široké, celé zuhelnatělé; poblíže něho ploché dlátko z břidlice (obr. 5.) 7,5 cm dlouhé, 3,1 cm široké; mezi oběma předloktíma tři úlomky tvrdého vápence; nad pravou rukou zvířecí kosti; za hlavou malá rozbitá nádobka (obr. 12.) s 5 cm vysokým krčkem (jeho otvor má 7 cm v průměru). Za zády jiná rozbitá nádobka (obr. 11.), bez krčku, 7 cm vysoká (dno má v průměru 5 cm) a konečně u kříže několik střepů, mezi nimi ouško (obr. 8.), okraj s okrasou vmáčknutím prstů zhotovenou (obr. 9.), střep z mísy s pupíky (obr. 10), čtvrt přeslenu hliněného (obr. 7.) a zlomek nožíku z jaspisu (obr. 6.).

Kolem zbytků druhé kostry (obr. 3.) byly zjištěny následující předměty: nedaleko ruky nalezena část mlýnského kamene ze žuly, výše veliká nádoba (obr. 20.) bez oušek, 18,5 cm vysoká, s otvorem 23,5 cm v průměru měřícím a s malým válečkem poblíž okraje (dno jest malé, 10 cm v průměru); přímo vedle této nádoby stál malý porouchaný hrníček (obr. 14), 10 cm vysoký (otvor měří 10 cm, dno 7 cm v průměru); nad hlavou nalezly se v popelu tři kulaté kaménky; za týlem koflíček (obr. 15.) s ouškem, 5,5 cm vysoký, s 9,3 cm v průměru čítajícím otvorem; níže pak větší počet střepů, z nichž se již žádná nádoba sestaviti nedala (mezi nimi 3 ouška z různých nádob, obr. 17., 18., 19. a okraj s okrasou prstem vtlačenou (obr. 16.), konečně kostěné dlátko (obr. 13.), 10 cm dlouhé a 2 cm široké.

Podotýkám, že mezi střepy a nádobami nebylo žádného kusu tuhou natřeného. Z této okolnosti, jakož i ze tvaru nádob nástrojů soudím, že pohřebiště, jehož zbytky zde před sebou máme, sahá do nejstarších dob předhistorických, dle vší pravděpodobnosti do n e-o 1 i t h u. O významu tohoto jakož i podobných dosud známých pohřebišť se skrčenými kostrami dovolím si po vylíčení materiálu mnou sebraného zvláště promluviti.

Z koster byla pouze první tak zachována, aby se mohlo poněkud souditi na její anthropologický typ. Její lebka prozrazovala znaky pohlaví mužského. Délka obnášela 182 mm, šířka 135 mm. Index 74,17 zařaďuje ji tedy mezi lebky dolichocefalní.

Asi 350 m severozápadně od onoho právě popsaného pohřebiště na pozemku č. 601/10, tedy přímo před městem Lovosice, v koutě, který tvoří nádraží státní dráhy s Lukaveckou silnicí a poblíž Tschin-klovy sušárny (kde již při stavbě hroby byly objeveny), leží jiné pohřebiště se skrčenými kostrami. Poněvadž jednotlivé hroby byly jen náhodou objevovány a nikdy systematicky kopáno nebylo, nemohl jsem vždy všechny podrobnosti zjistiti. Při otevření několika hrobů byl jsem však sám přítomen, a mohu s určitostí jich ráz popsati.