str. 45
1. Kostrové hroby:
1. V hloubce asi 125 cm nalezl jsem v pouhé hlíně kostru skrčenou s nohama silně k trupu přitaženýma,, na pravém boku odpočívající, s rukama v pravém úhlu ohnutýma a k hlavě pozdviženýma, hlavou na jih, nohama k severu uloženou a šesti kameny pokrytou; největší z kamenů (asi 60 cm dlouhý a 30 cm široký) spočíval jí na prsou. Kromě těchto 6 kamenů nalezena tam čtvrtka (25 cm dlouhá, 18 cm široká a 10 cm silná) oválního mlýnského kamene ze žuly, jak se dle lomu zdá, úmyslně rozčtvrceného. Dále se nalezl u této kostry zlomek zpracované kosti (tab. II., obr. 3.), s dvěma hrbolky*) a s otvorem, dle vší pravdě podobnosti rukověti nějakého nástroje (zlomek jest 7 cm dlouhý). Lebka prozrazuje mladého muže a jest rozhodně dlouhá (index 70,32).
2. Ještě chudší než tato byla jiná kostra, několik metrů od předešlé objevená, která byla za mé nepřítomnosti vykopána, a o které dělníci jen věděli, že byla na malém místečku skrčená a několika kameny pokryta. Byla to kostra ženy středního stáří; u ní se nalézaly zbytky kostry děcka asi půldruhého roku starého. Zajímavo jest, že lebka (mesocefal na hranicích dolichocefalie s indexem 75,69) ukazuje na temeni, blíže bregmatu, spálené místo velikosti čtyřkrejcaru, od něhož vycházejí větší trhliny. Jest patrno, že se u hlavy mrtvoly pálila jakási oběť, při čemž i lebka byla ohněm zasažena.
II. Žárové hroby:
Vedle hrobů s kostrami nacházejí se na témž místě roztroušené jámy různého, však obyčejně nevelikého objemu, z nichž několik jsem určitě rozpoznal za hroby žárové, a to hroby kotlové s průměrem 1 — 2 m.; obsahovaly obyčejně asi 2—3 cm silnou vrstvu čistého, často zcela bílého popelu, střepy velikých, hrubých nádob (popelnic) a několik více méně zachovalých menších, hrubších anebo jemnějších, často pěkně grafitovaných hrníčků, šálečků a mističek, nebo jiné milodary. Některé z nich jevily stopy žáru. Byly patrně při spalování mrtvoly dány do ohně.
Obyčejně ležely v hrobě také známé hladké, vejčité kameny, které snad rozžhavené sloužily k ohřívání vody v nádobách.**)
*) Původně byly nejspíše čtyři.
**) Nemyslím, že by měly jiný účel. Dovolím si na to poukázati, že dosud jistý zvyk židovský svědčí témuž. Před „dlouhým dnem" vezme žena několik křemencových oblázků, rozpálí je v ohni a hodí do nádoby, ať dřevěné nebo hliněné anebo plechové, a z té nádoby do druhé; pak se nádoby poleji a tím jsou všechny znovu čisty, jak nové. — Kaménky, které židé kladou při návštěvě hřbitova na hroby svých příbuzných, znamenají dojista něco jiného; domnívám se, že se tím symbolicky zvyšuje mohyla nad nebožtíkem. Jest to podobný zvyk, jako když křesťan hodí Při pohřbu 3 hrstky nebo 3 lopaty země na rakev, t. j. on přispívá ku zřízení mohyly nad hrobem. Tento zvyk přihazování kamenů nebo prsti na hroby (často jest to povinností každého kolem jdoucího) jest u primitivních národů celého světa tak rozšířen, že i příklady právě vzpomenuté nejsou jistě nic jiného než jeho přežitky.
|
