Pěknou studii o písni „Ptači kwas" napsal M. Hórnik (Łu-žica, 1883 4), o barvách v lužických písních psal E. Muka (Łužica, 1888 13, 21, 25). Známý hymnolog český P. K. Konrád napsal velmi pěkně „Slowo wo hymnologiji łužiskich Serbow" (Č. M. S., 1880 135) na základě starých lužických zpěvníků církevních, sbírky Smole-řovy a druhé sbírky A. Černého. Je to velice pilná a svědomitá práce.

O prostonárodní hudbě, o národních „hercích" (muzikantech) a nástrojích psali: L. Kuba „Narodne hudźbne wumjełstwo łužiskich Serbow," Čas. M. S. 1887 97 (přeložili J. Libš a M. Hórnik; týž článek vytištěn i v Łužici, 1887). Celkem pěkný článek, ale v některých úsudcích ukvapený a v jednotlivostech nesprávný. (Dotyčné úsudky na pravou míru uvedeny a drobné omyly opraveny v níže uvedených článcích Černého). Totéž platí o téhož článku „Herci, lu-žičtí národní hudci" ve „Květech" 1889. M. Hórnik popsal „Hu-sleŕskaj spěwňikaj Mikł. Krala a N. N. Pana" (Č. M. S., 1887 134). Příspěvky k poznání národních „herců", nástrojův a hudby národní vůbec nacházejí se ve článcích Ad. Černého „Z mojeho zapisnika" (Č. M. S., 1888 3, též v otisku č. 6), „Pŕipisk k druhej zběrcy na-rodnych hłosow" (ib. 73 a v otisku 7) a „Za piećnia łužycka" (Wisła, 1891). V druhém článku jest popsáno i 9 lidových tanců.

(Pokračování.)

Slovutné a vzáctné poctivosti VMti páni a patronové k nám laskavě náchylní. Jakož jste nás k vyšetření a obnovení mezi rolími nad Polepy vyvoraných mezí a mezníkův vsazení deputyrovati ráčili, tak se poslušně zachovajíce, našeho vyřízení tuto VMtem relaci činíme.

Jdouc od města k Pašince za rolí Daniele Sedlčanskýho vedle obecních rolí, v Neckách řečených, po mezi na levou ruku se k Polepům lihnouce v třetích týž Daniele Sedlčanskýho roli honech jest na týž mezi vsazený mezník