čtyry pídě a čtyry prsty dýlky a při něm hraničník, kteréžto hraničník jejich dále meze k Polepům, mezník pak zase na pravou ruku přímo k Pašince naše meze ukazuje. Od toho tak přímo po mezi k týž Pašince jdouce 129 kročejů, vsazený hraničník jedním koncem k tomu dotčenému prvnímu mezníku a druhým zase na levo po mezi ku Polepům patří. Odtud k týmž Polepům jdouce tak okliky patnácte kročejův, sedí jiný mezník, hraničník na ten předešlý a potom zase na právo ku Pašince ukazující. Od něho k týž Pašince 113 krokův čtvrtý se nachází hraničník druhým koncem k Polepům měřící. Jdouc odtudž tak na levo k Polepům padesáte a jeden krok, pátý hraničník, jeden menší kámen od druhého většího na píď stojí a druhým koncem zase na pravou stranu ku Pašince ukazuje. Dále odtud zase na pravo ku Pašince 263 kročeje se uchylujíce, sedí mezník rohem vzhůru proti tomu teď psanému předcházejícímu hra-ničníku vedle rolí obecních města tohoto a Polepských již při rolích Pašinských, kdož naskrze jak ty mezníky tak po sobě (jak již oznámeno) běží. Šířky meze jak předešle bývaly, tak aby s vozem projeti mohl, jsou zase zachovány. A že to vše tak a nejináče od starodávna bylo a roli z tý strany těch mezí k cestě, slove v Hejcuších, obci města Nového Kolína, z druhé pak strany ku Polepům náležely a náleží, to netoliko až posavad continuirová possessí a užívání, ale také samy meze (an toliko asi ve třech místech rozdílně roztrhány byly, však se ještě trávník aneb drn rozvoraný spatřoval), nadto z obojí strany pamětníci a i pan Alexius Brandlínský,*) který tehdáž, když dvory Polepské k Peckám postoupeny byly, ouředníkem Pečeckým zůstával a ty roli na místě pána svého principála Jana Devite**) přijímal, jakožto od druhé strany dožádaný svědek jistil a dotvrzoval. Ku kterémužto mezníkův vsazení my jsme z města s sebou kamení vzali, oni pak z Peček pod tyž mezníky skla, prosa, kovář-ských škvarek aneb okuje, uhlí u přítomnosti pana Pečeckýho hejtmana Jiřího Blažeje Knappovskýho přinesli a při vsazení každého mezníku několik osob z obojí strany věku starších i pacholat pro tři kopy dle obyčeje památného spolehli. Z pánů sousedův města Nového Kolína na prvním mezníku Andres Pokorný, Vácslav Pokorný bednář na druhým, na třetím Jakub Procházka provazník a Vácslav Zvára na čtvrtým po třech kopách pro zdraví Jeho hrab. Excell. (tit.) pána pana hraběte z Trautmannsdorfu***) a též VMtí dostali. Z mládeže Novokolínské na mezníku prvním Vácslav Serlink a František Cikán, na druhým Vácslav Téšílek a Jan Skopec, na třetím Jakub Zajíček a Jan Němeček, na čtvrtým Vácslav Listopad a Jakub Čermák, na pátým Jiřík Uzdář a na šestým Matěj Baroch spolehnouce se z přijatých tří kop radovali. Na posledním pan Adam Hlas spoluraddní jakožto dvorův obecních ouředník a pan Vácslav Žádný starší obecní pobídnouce se tři kopy vexlovali a potom je i k čeládce špitalské která nás tam na kočárku i kamení na druhým voze vyvezla, jako i pozůstávajícím panství Pečeckýho poddaným, kteří ještě na předcházejících všech meznících také mezi lidmi našcmi podobné památné přijíti majíce poděleni nebyli, skrze téhož pana Adama Hlasa štědře rýčem rozdávali.

i sousedního panství Pečeckého, obsahuje podrobné vylíčení způsobu, jakým na Kolínsku v XVII. století a bezpochyby i v dobách starších sázení mezníků se dálo. Našli jsme ji v Pamětní knize Kolínské založené na počátku století XVI. na listu 80. a d. Koho by zajímaly bližší okoluosti tohoto stanovení hranic, raciž si všimnouti důkladných článků J. Vávrových. „Město Kolín v letech 1628-1635" a „Bývalé panství Pečecké" v Rezkově Historickém sborníku I., str. 365 a III, str. 28 a 158.

6*