str. 88
precisnosti velmi získala, kdyby byl v ní provedl rozlišení vyčtených nálezů na dva druhy: nálezy určitě neolith dokazující a osamělé nálezy kamenných zbraní a nástrojů, a tyto druhé uvedl pouze jako dodatečný výpomocný doklad k důkazu z prvé skupiny vedenému. Pan spisovatel nám zajisté rád odpustí, že jsme, vedeni jsouce nejlepší vůlí, učinili tuto výtku methodické stránce jeho práce. A to tím spíše, že se výtka tato velmi oslabí celou řadou dobrých stránek jeho spisu. Píli, s kterou p. Šnajdr podal nám zde první úplný přehled jistého druhu nálezů a jejž skromně nazval „Počátkové", dovede ovšem oceniti jen ten, kdo podobným způsobem hleděl to, co dosud známe z různých pramenů, sbírati a shledávati. Jest to veliká práce a p. spisovateli, jenž byl u nás nespravedlivě umlčován, zůstane na vždy zásluha, že spis jeho bude nejen základem každé další práce o době kamenné v Čechách, ale že i jeho souhrn a výčet nálezů z dob nejrůznějších na delší dobu zůstane knihou příručnou, nutnou každému, kdo se obírá českou archaeologii. My p. Šnajdrovi k tomuto úspěchu rádi a z celého srdce blahopřejeme. N.
Čermák Kliment, c. kr. konservatoř. Fotografické album starožitností. Serie III, (Cena serie I. 4 zl, serie II. a III. na kartonu 3 zl, nenalepená jí zl. 50 kr.; jednotlivé listy I. serie 50 kr., II. a III. serie 30 nebo 25 kr.) Čáslav. — Čermák Kl., c. kr. konservatoř. Vývoj nejobyčejnějších nástrojů. S 5 tabulkami a 2 obrazci. (Příspěvků archaeologických z Čáslavska sešit VII.) Čáslav 1891. Nákladem vlastním. Neúnavný náš archaeolog p. Kl. Čermák podjal se před více lety záslužného a u nás bohužel nedosti oceněného díla, vydávati totiž fotografické album starožitností v Čáslavsku objevených, mezi nimiž veliké procento tvoří i předměty praehistorické. Kdežto však za hranicemi podnik tento došel přízně a podpory, v Čechách samých zůstal téměř nepovšimnut, ač by zajisté leckterá pracovna jednotlivce, zejména však knihovny našich krajinských museí alba tohoto postrádati neměly. Každá serie obsahuje 10 listů. — Poslední číslo archaeologických příspěvků z Čáslavska přineslo větší samostatnou práci téhož badatele. Přístupně a správně vykládá zde p. spis. vývoj hlavních 5 nástrojů: nože, jehly a jehlice, šídla, sekery a dláta. Zejména širšímu obecenstvu, pro něž knížka tato asi hlavně určena, odporučujeme ji vřele ku čtení. Ale i archeolog z povolání odloží ji, jsa v leččems poučen. N
Zampa li. Gli scheletri di Remedello e di Fontaneila di Casa-romano nelle provincie di Brescia e Mantova Firenze (S. Landi) 1891.. Monografie tato, ač se zabývá jen dvěma italskými nalezišti, totiž pohřebištěm u Remedella z doby neolithické a hroby od Fontanelly z kouce téže doby, jest přece důležitá a všeobecně zajímavá svými vývody, kterými spis celou prae-historickou anthropologii Itálie hledí zařaditi do obecné praehistorie Evropy. Lebky z obou naleziší (jakož i z jiných italských hrobů neolithických) jsou valnou většinou dolichocefalní. Přece však mezi nimi počíná se vyskytovati (a podobně i jinde) zcela jiný brachycefalní typ lebečný, svědčící, že během neolithu do Itálie se přistěhoval a se starými dolichocefaly počal mísiti
doby broncové v Holštýně mají ženy vedle broncových dýk i dýky z pazourku, tedy zbraň, jež vyžaduje mnohem spíše kovového materiálu, než válečný mlat. Po vytištění hořejšího textu přišli jsme ještě na následující doklady: V mohyle u Litoradlic našel prof. Woldřich kamenný mlat a vedle v jiné již železo. (Beiträge II str. 18). Prof. Píč cituje podobný z mohyly kostelecké vedle bronců (Pam. arch. XV. str. 274-). Dr. Hoernes z hrobu u Plexenthalu v Dol. Rakousích (Urgeschichte des Menschen, str. 370).
|
|
