činnosti. Uměl vystihnouti a oceniti důležitý význam studia lidu českého pro národní náš život, provázeje vřelou účastí a slovy povzbuzujícími literární zjevy z oboru lidovědy české.

Dnes, kdy šlechetné srdce jeho dříme tiše na posvátném Vyšehradě, připlétáme tu do jeho slávověnce lístek uznání Nerudových zásluh a Nerudova nadšení pro studium lidu českého. Povzdech řine se z prsou při vzpomínce, ja.k nedávno ještě uvítala přívětivě a ochotně chystané vydávání „Českého Lidu" ruka laskavá, která nyní, bohužel, chladná spočívá tam v rakvi na Vyšehradě . . .

Od 17. do 21. července odbýval se v Krakově šestý sjezd lékařů a přírodozpytců polských, jehož, jak známo, účastnili se také pobra-timci Čechové. Na něm ponejprv utvořila se také sekce anthropolo-gická s třemi oddíly: anthropologií, archaeologií a ethno-grafií. Na čtyřech sezeních děly se vzájemné úřady za předsednictví zasloužilého anthropologa Dra J. Majera a po jeho odjezdě za předsednictví prof. J. Przyborowského, známého jazykozpytce a archaeologa.

Z referátů a návrhů, o nichž se rozhovor na schůzích sekce an-thropologické rozpřádal, je nejdůležitější utvoření „Towarzystwa ludoznawczego w Galicji". Čtenářům „Českého Lidu" podáváme o tom zprávu, doufajíce, že by založení polské společnosti ethnografické mohlo býti podnětem u Vás bratří Čechů k založení podobné společnosti české.*)

Ode dávna již bylo uznáváno, že hynoucí, osobité a svérázné zjevy lidové kultury v mluvě, písních, báchorkách, pověstech, příslovích, obřadech, pověrách, v kroji, lidových stavbách atd. potřeba honem zachrániti před nepamětí pérem i kresbou, pokud nivellisující moderní civilisace všeevropská jich nevyhladí nadobro. I v Polsce mnozí toužili a volali, aby lidové podání soustavně od společnosti ethnografické bylo sbíráno. Uvozuji tu slova zasloužilého anthropologa i ethnografa prof. Kopernického:

„Rozpowszechniana uprawa Ethnologji i pozyskany w tym celu znaczny zastęp pracowników mogą, wywołać potrzebę utworzenia osob-