nego Towarzystwa Etnograficznego. To zaś, z całą skupioną siłą, swych zasobów naukowych i materjalnych, wprowadziłoby naukę na nowe tory, nadająe przyszłym badaniom etnograficznym prawidłową i jednostajną miarę, a nade wszystko jeden kierunek i plan jeden, zadaniom nauki najodpowiedniejszy, na którym dotąd u nas jej zbywa." *)

Pracovitý, snaživý ethnograf haličský p. S. Udziela založil přede dvěma lety v Gorlicach skrovné družstvo ethnografické, jež si obralo za předmět svého bádání jen kraj neveliký, krajinu Gorlickou a Gry-bowskou. Několik členů družstva za krátký čas dvou let pořídilo si odbornou knihovnu i naplnilo svými příspěvky objemný rukopis prací, věnovaných bedlivému studiu krajin jmenovaných.

Krátce před sjezdem krakovským dorozuměl se p. Udziela s několika nadšenými odborníky, kteří ve shodě s ním zamýšleli založiti společnost ethnografickou pro celou Halič, a ukázal jim svůj nástin stanov společnosti napověděné. Na schůzi sekce anthropologické dne 18. července na všeobecné vyzvání vylíčil stručně vznik družstva Gor-licko-Grybowského i ukázal rukopisy členů tohoto družstva. Na prosbu jednoho z účastníků sekce, který právě učinil návrh, aby založena byla společnost ethnografická v Haliči, přednesl hotový již onen nástin nové společnosti. Shromáždění přijali jednohlasně po krátké rozpravě návrh stanov a zvolili komitét, kterému jest opatřiti vše další a společnost uvésti v život.

Za předsedu komitétu zvolen badatel velezasloužilý, dlouholetý redaktor krakovského Zbioru wiadomości do antropologji krajowej, professor anthropologie Dr. Is. Kopernický, bohužel nyní meškající za příčinou choroby mimo Krakov. Za členy komitétu zvoleni: Dr. St. Baranicki, zakladatel pěkného i bohatého musea průmyslno-ethnografického v Krakově, prof. J Rostafiński, známý botanik i autor poutavých studií o kulturních dějinách polských, školní inspektor Se v. Udziela a prof. gymn. Bronislav Gustawicz, autoři četných prací o ethnografii Haličské.

Cíl budoucí činnosti spolkové naznačen krátce těmito slovy: „Umiejętne badanie ludu zamieszkującego obszar dawnej Polski, oraz rozpowszechnianie zebranych o nim wiadomości." Cíle toho chce do-síci společnost schůzemi a přednáškami vědeckými, vydáváním prací odborných, zakládáním knihoven a museí ethnografických, vysíláním delegátů sbírat mezi lidem látek pro společnost, zařizováním ethnografických spolků, odborů krajinských. Další stati stanov upraveny jsou pečlivě a s rozmyslem.

Doufáme bezpečně, že společnost ethnografická, založená na sjezdě, brzy rozvine činnost svoji a za nedlouho přinese hojné, prospěšné ovoce pro vědu vůbec a pro badatelstvo polské zvláště.