Předchozí 0140 Následující
str. 137
3. Proč by tě srdce bolelo, když již máš hocha jiného ? Utíkej, Káčo, atd.

4. Která panenka poctivá, ta se mládencům vyhýbá.

5. A když se vyhnout nemůže, začervená se jak růže.

6. Vyrazí na ní rosička, jako maková zrníčka.

7. Vyrazí na ní jako hrách, škoda tě, holka, nastokrát.

8. Naše kočička mrňavá chytila ptáčka strnada.

9. Chytila si ho do klece, že si ho zejtra upeče.

10. Nebyl to žádnej strnádek, byl to podstarší a mládek.

a) 1 —12. Tanečník s tanečnicí po pravici (levici její v pravici maje) val-číkovým krokem poprvé k sobě, podruhé od sebe se obrátíce (po sousedsku) ; ruce volné v bok, spojené při obratu k sobě, vykloniti do zadu, podruhé v před.

b) 13—24. tanečník vezme tanečnici levicí (za levici), ale hned ji zase pustě ujme pravicí (za pravici) tanečnici následujícího v kole páru a zase levicí tanečnici následujícího, jakž bývá v jednoduchém řetěze; postup do kroku valčíku.

Ze selské kuchyně.

Obrázek z Českobrodska.

Podává F. V. Vykoukal.
(Pokračování.)

Z ostatních plodin domácích, které nepotřebují předběžné úpravy ve mlýně neb jinde, nejčastěji se vyskytuje na jídelním lístku hrách a čočka, — „hrášek kulovatej, čočka hladká." Úprava obou živných luštěnin těchto jest skoro táž, — aby pak se, často se střídajíce, strávníkům nepřejedly, pomáhá jim hospodyně různými pří-krmy k jakés takés lahodnosti. Víť dobře, že zvláště hrách netěší se přílišné oblibě u dětí a chasy. Nejeden čeledín, třeba neměl příčiny žalovati:

„Hrách nedovařený, nemastný, neslaný," *)

sotva při něm v míse několikrát lžíci obrátil, už hlásí svým „Zaplať Pánbůh", že mu „nejede". Proto musí býti hrách dobře omastěn a raději trochu rozvařen než nedovařen. V létě postaví vedle mísy hrachu obyčejně mísu okurkového salátu, který připravují většinou v octě, místy však též v kyselé smetaně; v zimě pak, kdy v žádné domácnosti neschází nějaká bečka nakládaného zelí, zastupuje místo salátu syrové zelí kyselé, které mnohým platí za znamenitou


*) Erben 1. c. str. 427.

Předchozí   Následující