Odkud vzal se právě zde v jihovýchodních Čechách ten způsob ornamentiky, jenž v barevném efektu přímo orient připomíná? Mohli bychom říci, že na Blatech se vyvinul cit pro barvu jako všude na vlhkých nížinách i v uměleckém průmyslu, i ve velkém umění formální nadání lidu především ke kolorismu tíhlo. Mohli bychom říci, že ty veliké bělostkvoucí pleny, jichž pestrostkvělé vyšívané cípy splývají v těžkých malebných záhybech po ramenou a k nimž podobně vyšívané zástěrky se druží, jakoby ani jinde nebyly mohly vzíti původ než mezi těmito širými zelenými, vlhkotou dýšícími lukami, na nichž se třpytí ohromná zrcadla rybníků druhdy Rožemberských.

Nemajíce positivního zodpovědění po původu a vývoji ornamentu jihočeského, musíme se prozatím spokojiti jen s podrobnějším roztříděním zajímavých těch vyšivek, jichž se sešlo k výstavě jistě ke stu variací na plenách, ve vitrínách vyložených a v chalupě rozvěšených. Na velkých plenách vyvinula se charakteristická ta ornamentika ovšem způsobem nejbohatším, jsouc tu v široký lem a květ rohový rozložena, onde od kraje ku středu v jedné husté spleti cíp pleny pokrývajíc. Obdobné motivy a také podobnou vazbu ornamentu nalezneme také na tak zv. zavíječkách, v něž očepená nevěsta se zavíjela a jež prý také sloužívaly za roušky křestní a úvodnice, pak na zástěrkách, na čepcích, jakož i na výzdobě košil mužských a někdy též ženských.

Pleny, které na západ od Tábora se nosily, jsou buď bíle vyšívané, v kterémžto případě nemají charakteru zvláštního, aneb vykazují ornament typicky jihočeský, v provedení ponejvíce jen dvoubarevném — a to červeném a žlutém — bez bůstků a cetek. Krásné exempláře takových plen dvojbarevné vyšívaných máme na výstavě zejména z okolí Bechyně.

Dále k jihu ve vlastních Blatech, zejména mezi Veselím a Třeboní, pak východně až k Hradci Jindřichovu, vyvinul se jihočeský ornament k největší nádheře. I tu často žluť a červeň jsou dominujícími tóny v bohatých lemech a květech rohových, často setkáme se s plenami, na nichž barva žlutá převládá, jsouc provázena pestrobarevnými bůstky; nalezneme tu kombinaci fialové a zelené (jež k nejméně pěkným náleží) a přečetně takových sestav, v nichž všechny barvy duhy se pestří, spolu s kovovým třpytem cetek a s leskem barevných drobných perliček. Motivy ornamentálně jsou vyšity hedvábím, stehem spořivým (nit pokrývá jen povrch látky, vykazujíc na rubu pouze konturu drobným předním stehem vypichovanou) někdy —¦ a to jsou exempláře novější — ustupuje hedvábí zúplna různobarevným bůstkům. V Táborsku jsou pleny pravidlem vroubeny krajkou vláčkovou, na Blatech je oblíben široký krajkovitý okolek, velmi pěkně provedený vyšíváním tylem podkládaným.

Také méně nádherný způsob výzdoby nalezneme na plenách jihočeských, zvláště v okolí Jindřichova Hradce, vyšívání s pavučinko-vými výplněmi pestrých květů neb s podložkou tylovou prošívanou a