lístkách roh pleny vyplňujícího. (Vyobrazení číslo 8.) Kresbou jednotlivých motivů nevynikají vyšívky toho druhu. Zoubkované listy, větévky s drobnými zvonky, granátové jablko různým způsobem styli-sované a různé motivy kalichovité jsou tu k sobě řaděny, konturami bíle vyšívanými se odrážejíce od fondu mřížkovaného a vykazujíce výplně žurové vždy jiné a jiné, provedené vždy jinými a jinými kombinacemi, vytahování a stahování vláken bavlněného tkaniva. Celý dessin je tomu obratně přizpůsoben, aby tato rozmanitost výplní co nejvíce vynikla. Obdivuhodná jemnost a umělost práce přichází tak zúplna k platnosti. Jinak má se to s oněmi plachetkami a zástěrami, jež cele z vytahovaných a svazovaných nití jsouce provedeny nevykazují než různé řídké mřížoví v pruhy sestavované, při němž piplavé, časomorné práci efekt — strojem v stejné dokonalosti dosažitelný — nijak neodpovídá.

Při holubince Plzeňské je výzdoba hlavně na konce naškrobených křídel koncentrována a platí o ní totéž co o vyšívání plen. Snad jsou tato křídla pozůstatkem šaty, v týle na uzel zavazované. Čepec sám nevykazuje zvláště pěkné dessiny a nevyniká ani jemností provedení.

Nejkrásnější žurové holubinky, mezi nimiž nalezneme pravé divy práce, musíme hledat v středních Čechách, zejména pak v okolí Pražském. Zde nalezneme také nejumělejší a což je dost podivno, též nejrázovitěji stylisované bílé, žurovou prací vyzdobené plachetky.

Pokud holubinek se dotýče, máme mezi nimi tolik variací co do způsobu práce a kresby vzoru, že vypsání a roztřídění jen těch, jež se nám na výstavu sešly, meze tohoto referátu nepoměrně by překročilo. Odkazujeme v té příčině čtenáře, o tento druh lidové práce naší se zajímající, na některé z příštích čísel „Českého Lidu", kdež o čepcích českých podrobněji se zmíníme.

Nejuměleji pracované a v dessinu nejpěknější holubinky zapůjčeny k výstavě ze sbírek paní a slečny Rýznerových v Roztokách a p. Beránkem z Prahy. Pocházejí většinou z okolí Pražského, severně až asi k Libšicům, pak ze západu od Hostouně, Řeporyjí, a z celé řady vesnic mezi Prahou a Berounem. K čepečkům těm, na nichž ponejvíce kresba od mřížkového fondu v energických obrysech se odráží, připínaly se vzadu barevné fábory; k čelu jsou vroubeny jemnou krajkou tu paličkovanou, onde šitou v zjevné imitaci krajky paličkované. Jsou-li holubinky z Pražského okolí ve vzoru přísně stylisované, tož na čepečkách od severu, zvláště z okolí Litoměřického, (sbírka slečny Maxantové) najdeme ornamenty v kresbě zcela naturalistické. Kytice z růžiček, karafiátů, konvalinek a p. jsou vysoce podkládaným stehem vyšity na jemně mřížkované půdě.

Souhlasné v kresbě vzoru i v technice s čepečky je vyšívání na plachetkách, zástěrách a bílých sukních jak v Pražském okolí se nosívaly. Na výstavu bylo nám zasláno několik sukní bílých, kolkolem vroubených širokým ornamentem z květův a kalíšků, vyplněných prac-