nými jemnými výplněmi z vytahovaných nití. I při velmi skrovném cenění ruční práce ženské byla takováto sukně, až pět loket široká, nákladným kusem ústroje, jehož jen bohatá selka si dopřáti mohla. Jakým způsobem rohy plachetek se vyšívaly, je zjevno z našeho vyobrazení (č. 9.), z něhož ovšem při skrovných rozměrech jeho není lze ocenit rozmanitou práci na výplních, ani přesně stylisovanou kresbu, jež v základech jsouc typicky národní, jeví zjevné stopy vlivu práce městské, z druhé polovice sedmnáctého století, kdy bílé jemné vyšívání k tak znamenité výši vyspělo, jsouc podstatnou součástí toiletty dam, libujících si v lehkosti přediva a světlých barvách. Upozornili jsme na začátku našeho referátu na podivuhodnou schopnost našich vesnických vyšívaček, s kterou dovedli utvořit nový, zas originální celek z elementů cizích k nim vlivem klášterů, obchodu a p. vniknuvších a ze základních tvarů přenášených tradicí z pracovnice na pracovnici. Žurové vyšívání toto je zvláště zajímavým dokladem takovéhoto splynutí.

Bližší vyšívání městskému jsou ony krajkovitě jemné okolky šátků a radliček, jež smyčkovým stehem na batistu neb mulu jsouce vyšity, vykazují výplně jen ze stahovaných nití provedené, lehké jako mlha a nejlepším pracím svého druhu se rovnající. Práce takového druhu byly nám též zaslány ze severovýchodních Čech; neumíme ovšem po-vědě i, zdali v okolí tamním byly provedeny. Vůbec dlužno upozorniti, že žurové vyšívání nalezneme po Čechách více méně všady, na severu i na jihu, na Domažlicku jako v Polabí, však ze všech exemplářů porůzných, kteréž známe, nerovnají se žádný co do svéráznosti a dokonalosti i umělosti práce vyšívkám z okolí Pražského, jež kromě toho obdivuhodnou rozmanitostí vynikají. .

Novějšího původu nežli vyšívání žurové je vyšívání s podkládáním tylovým, jímž i zástěrky i pleny v okolí Pražském hojně bývaly vyzdobovány. Vybrali jsme pro svoje vyobrazení jeden z nejpěknějších příkladů toho druhu práce, vyšívku provedenou s dokonalým citem pro komposici a kresbu vzoru přiměřenou této technice. Jsou tu tytéž kalichovité motivy, tytéž listy, zvonky a růžice, s nimiž na žurovém vyšívání středočeském se setkáváme, ale. plochy jsou jinak rozvrženy a s jemným taktem je využitkován účinek střídajících se plní a prázdní, totiž ploch hustším tkanivem podkládaných a tylu různým způsobem prošívaného.

Vyšívání zlatem, jímž šněrovačky v středních Čechách, zvláště v okolí Pražském bývaly vyzdobeny, není v kresbě a způsobu provedení specialitou tohoto kraje. Pravda, všechny aksamitové šněrovačky, jež z vesnic okresu Smíchovského a Karlínského nám byly zapůjčeny, mají svůj ráz a jsou si velice podobny. Ale šátečky hedvábné a radličky, jež na krku se nosily a často zlatem neb stříbrem bývaly vyšívány, porůznu na mnohých místech v Čechách se nosily a byly nám vedle exemplářů z Berounska zapůjčeny obdobné z Náchodska a z jiných míst.