Předchozí 0185 Následující
str. 182

prohlédalo vzadu dýnko čepce, jež z té příčiny bylo co nejrůzněji ozdobeno (obr. č. 10.). Známa jsou z této příčiny i širším kruhům dýnka čepců Kunovických. — Nad jiné zajímavý a zvláštní typ tvoří několik vesnic u Čičman v Tren-čanské stolici. Šatka, zde pod-vika nazvaná (viz č. 11.), je zcela zvláštní i ve tvaru i ve způsobu nošení, připomíná ku podivu obalení hlavy anglických a nizozemských dam z dob Jindřicha VIII., jež tak znamenitě vícekráte Holbein zobrazil.


Čís. 11. Žena z Čičman v Trenčansku.

Šatky nebyly však nošeny jen na Slovensku, nýbrž též na mnohých jiných místech zemí če-skoslovanských a i jinde, a to jak lidem, tak i vyššími vrstvami, těmito ovšem již v nejdávnějším středověku, kdy závoj hlavy neznačil průhlednou látku, nýbrž dlouhý pruh látky k zavíjení (srovnej s dříve uvedenou p o d-v i k o u) hlavy.

Na důkaz, že šatka i Ha-načkami nošena byla, přikládáme reprodukci staré rytiny Olomoucké z počátku předešlého věku (viz obr. č. 12.). V Cechách jsou toho doklady některé zbytky šatek z krajiny Litomyšlské, Železnobrodské a Českodubské. Potvrzují to kresby v staročeských památkách, kde mají ženy hlavy ovinuty rovněž šatkami, jako na př. vidíme na názorném obrázku z kancionalu Mladoboleslavského (obr. č. 13.). Taktéž přineseme v budoucím čísle z téže příčiny i reprodukci bronzové náhrobní desky saské kněžny Zdeny Míšeňské, jež byla dcerou slavného Jiříka z Poděbrad. Hlava paní té zavita je známou nám šatkou a visuté dlouhé konce šatky té položeny jsou právě tak od hlavy po obou stranách těla, jak to bylo do nedávna i na Uh. Slovensku zvykem při ukládání těla do rakve.


Předchozí   Následující