Čís. 12. Děvče hanácké podle rytiny z poč. XVIII. věku.

Leč i jinak skytá nám hlava Poděbradovny zajímavý příklad, kterak v době 15.věku upravován ústroj hlavy snad v celé střední Evropě. V tu dobu pokrývaly si hlavy paní čepci nejrůznějších forem ; tu převládal tvar baňatý, melounovitý, tam forma cí-patá nebo různě hranatá či rozmanitě do výše vybíhající. Tvarů těch docíleno bylo rozmanitým podkládáním a napínáním vlasů, jakož i rozličnými vložkami. Vší-máme-li si čepců Slovaček, poznáme, že ve velké míře udržely podivné to umění až do našich dob (viz č. 14.). Je málo krajin Slovenských, kde by čepec měl přirozenou formu hlavy, po většině je rozličného nápadného tvaru, který má-li přijíti na hlavě k platnosti, musí býti podložen.

Ale Slovenky nerady Vám okáží ty všelijaké podložky, tu z vlasů nebo z vlny, tu ze žíní nebo svitků látky provedené; jest to dle jejich mínění neslušné. Podložky ty jmenují rozličně, na př. obalenky, rožky, rohatinky, grgule a jinak.

Jsem přesvědčen, že čepce těchto tvarů povstaly jen vlivem cizím, světa panského, středověkého.

V mnohých krajinách Uher-skoslovenských nosí se nyní čepce bez šatek a jsou pak bohaté a nákladně vyšívány a krajkami ozdobeny.

Na některých místech Slovenska Uherského nalezneme též uložené čepce zlaté, které však ke kroji národnímu nepatří.

Pokročme nyní a všimněme si ostatního oděvu ženského. Dříve již mluvili jsme o rubáči a oplecku, kteréžto částky obleku