@NZ@Referáty o spisech.

Dr. Kříž Martin. Kůlna a Kostelík. Dvě jeskyně v útvaru devonského vápence na Moravě. Bádáni a rozjímání o pravěkém a před-věkém člověku. — Na základě vlastního zkoumání sepsal Dr. M. Kříž. Sešit I—III. Brno 1889 — 1891. (Nákladem Musejního spolku Brněnského ) Stran 474. S 9 tabulemi. — Že psáti referát o knize p. Křížově jest velice nesnadno, přizná každý, kdo knihu pročetl. I my ocitujeme se v postavení těžkém, cítíce, že s mnohým nelze souhlasit a mnoho nutno pochválit. Ale do detailů nemožno zajíti a nezbývá nic jiného, než se celkově o těchto dvou různých stránkách spisui p. Křížova zmíniti. Na základě vlastního mnohaletého zkoumání diluvia moravského, speciálně 2 jeskyň, Kůlny a Kostelíku, podává nám tu p. spisovatel první větší práci o diluvialním člověku v literatuře české, při čemž se nespokojil jen s tím, co titul hlásá, ale pokusil se zároveň podati nárys celkového obrazu praehistorie českomoravské. Nemyslíme však, že ku prospěchu svého díla. Rozhodně byl by lépe učinil, kdyby byl tuto druhou, většinou polemickou část vyňal z monografie o diluviu moravském a vydal ji jako práci samostatnou. Čtenář nenajde věru mezi onou vlastní monografickou částí (která také formálně jest ne příliš šťastně rozdělena) a rozsáhlým přídavkem, obhajujícím proti druhé škole moravské existenci Keltů a Germanů před Slovany v zemi česko-moravské, jiného spojení, než toho, že p. spisovateli záleželo velice na tom, svou dlouho chystanou polemiku uveřejniti. Uveřejnil ji tam, kde se mu nejdříve příležitost naskytla: v paleontologicko-archeologické monografii o existenci diluvialního člověka na Moravě. — Pan spisovatel objevil skutečně vzácnou vlastnost, velkou sečtělost v oboru archaeologie, geologie, paleontologie atd. Jeho práce o Kostelíku a Kůlně, která tvoří základ monografie, jest vskutku pečlivá a všeho uznání hodna.*) O části druhé již střízlivěji soudíme Jsme stejného s p. spisovatelem náhledu o existenci Neslovanů v Čechách (pouze datum prvního stěhování Slovanů na západ kladli bychom z více důvodů o mnoho dříve), ale ač rádi uznáváme, že p. spisovatel má zvláštní dar, abychom tak řekli, sokratovské diskusse, kterou se snaží čtenáře pevně a samovolně vésti k nutně vyplývajícímu výsledku, ač jeho obhajování předmětu polemiky má řada výborných bodů, přece obsahuje tento oddíl velikou řadu tvrzení a názorů, s kterými nikdy souhlasiti nemůžeme. Vyčítati a vyvraceti je, značilo by napsat dlouhý článek místo referátu, a ponecháváme si je k jiným příležitostem. Rozhodně se však musíme postaviti proti kritice, uveřejněné nedávno v „Národních Listech", kterou se kniha páně Křížova zamítla jako bezcenná. — Zde se spokojíme podati souhrn výsledků, k nimž p. spisovatel dospěl: Člověk na Moravě objevil se ještě za doby, kdy tam žil mamuth a nosorožec. Člověk tento nebyl plemene á r i j s k é h o, nýbrž bezpochyby mongolského, a jak se zdá, byl předkem nynějších B a s k ů. Slované to nebyli. Právě tak i v době pozdější, neolithické, kdy podnebí se zmírnilo a z části nová fauaa i flora zavládla, lidé, již k nám přišli z Asie, a kteří znali orbu, chov domácích zvířat, umění textilní i keramické, hladili a vrtali kamenné nástroje, a kteří pochovávali neb spalovali své mrtvé, nebyli Slované, ale asi