Předchozí 0219 Následující
str. 216

universitě krátkou dobu působil. Při polském povstání utekl se r. 1863 za hranice, studoval v Paříži, odkudž r. 1864 odešel do Bukarešti; tam zorganisoval anatomické sbírky universitní, a vykonav nové cesty v Německu, Belgii a Hollandsku, stal se r. 1876 doktorem lékařství na universitě Krakovské, r. 1878 tamže docentem, r. 1886 profesorem anthropologie. Z mnoha krásných jeho prací v tomto oboru jsou nejdůležitější „Charakterystyka fizyczna ludności galicyjskiej", (Serie I. a II.), o níž pracoval spolu s Drem. J. Majerem, a „Charakterystyka fizyczna Gorali ruskich".

Věnujeme těchto několik řádků čestné jeho paměti i v kruzích českého čtenářstva. Prof. Kopernicki byl nejen jedním z prvních slovanských badatelů v oborech, jimž i náš český sborník věnován, ale byl i mezi nimi první, jenž pracoval v anthropologii zemí českých. Čítal a bedlivě studoval všechny česky psané práce z tohoto oboru, měl vřelé styky s několika českými badateli, a i české časopisy přinesly původní články z jeho péra. O českou lidovědu zajímal se velice; do našeho sborníku slíbil s největší ochotou větší práci původní, a byl vůbec prvním, jenž se přihlásil za jeho odběratele, provázeje list svůj slovy neobyčejně vřelými a krásnými.

Polská věda, hlavně polská anthropologie ztrácí v něm mnoho, přemnoho, a s ním celé Slovanstvo. Buďtež tyto české řádky toho svědectvím, že i u nás dovedli jsme poznat a ocenit jeho velikost, že i u nás jméno prof. Kopernického zůstane navždy v čestné vzpomínce!

    Lubor Niederle.

Zprávy osobní.

*Dne 3. listopadu t. r. zemřel v Praze jeden z nejzasloužilejších starších archaeologů českých, místodržitelský rada Moric Lüssner, v 78. r. svého věku. Vedle svého úředního povolání zabýval se velmi pilně archaeologií hlavně kraje chrudimského a kralovéhradeckého. Práce jeho jsou uveřejněny nejvíce v starších ročnících Památek archaeologických a místopisných. —

Národopisná společnost a národopisná výstava českoslovanská v Praze r. 1893.

Hlavní výbor národopisné výstavy koná pravidelně každý týden schůzi. Jde především o náležitou organisaci prací přípravných, o zařizování krajinských a okresních odborů, které by po vlastech česko-slovanských podporovaly snahy výboru hlavního. Rozesílány jsou programy, aby bylo zřejmé, jak si výbor výstavu v hlavních rysech představuje. Výbor ustanovil 14 odborů, vždy s referentem, jehož povinností je, příslušný odbor uvésti v život a čilou práci. Všeliké dotazy a přihlášky buďtež adressovány na výstavní kancelář v Štěpánské ul. č. 643 jednatelům pp. univ. docentům Dru. Em. Kovářovi a Dru. Jiřímu


Předchozí   Následující